Tématem večera je pobyt studentů z tzv. Třetího světa v Československu a s tím související kulturní výměna na poli filmu, málo diskutovaná souvislost mezi československou a postkoloniální kulturou. 

12.9. 2016, 18-22 hod
kino Ponrepo

Bartolomějská 11, Praha 1

Program:

18-20 hod – projekce diskutovaných filmů
20-22 hod – moderovaná diskuze za účasti režisérů Drahomíry Vihanové, Hafeda Bouassidy a Piyasiri Gunaratny, kurátorky a znalkyně arabské kinematografie Rashy Salti a kurátorky Terezy Stejskalové

 

Pozor! Dítě?
Nabil Maleh (Syrie)
Československo | 1963 | 13 min

Znamení Neptuna
Mohammed Lakhdar-Hamina (Algerie), A.F. Šulc
Československo, Tunis | 1963 | 17 min

Zima v Československu
Piyasiri Gunaratna (Srí Lanka)
Československo | 1964 | 21 min

Fuga na černých klávesách
Drahomíra Vihanová (Česká republika)
Československo | 1964 | 34 min

Berberská rapsódie
Abdelhafidh Bouassida (Tunis), A. F. Šulc
Československo, Tunis | 1980 | 20 min

 

Alžírský režisér Mohammed Lakhdar-Hamina (1934) a nedávno zesnulý syrský režisér Nabil Maleh (1936-2016) jsou považováni za otce zakladatele svých národních kinematografií, klíčové postavy arabské kinematografie. Pro svou politicky angažovanou a esteticky radikální tvorbu jsou zároveň ctěni a uznáváni na mezinárodní úrovni. Málo se ale mluví o tom, že oba v šedesátých letech studovali na pražské FAMU a že tento fakt nutně ovlivnil jejich tvorbu.

Mezi další významné asijské režiséry, kteří na FAMU studovali, patří i srílanský režisér Piyasiri Gunaratna (1939) a tuniský dokumentarista Hafed Bouassida (1947) jakož i ostatní desítky režisérů, kameramanů, scénáristů z nejrůznějších zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Celá řada studentů z tzv. Třetího světa studovala v komunistických zemí Východního bloku. Tato forma podpory souvisela s komunistickým internacionalismem a solidaritou se zeměmi bojujícími s dědictvím kolonialismu, byť byla motivována i mocensky. Mezi studenty, jež si zvolili umělecké obory, se jich nejvíce věnovalo filmu, jelikož se zdál být efektivním vzdělávacím a politickým nástrojem. Vysoká škola filmová v Moskvě (VGIK), Filmová škola v Łodźi nebo pražská FAMU tak důležitým způsobem přispěly k rozvoji africké a asijské kinematografie.

Jakkoliv po svém návratu sehráli všichni zmínění filmaři významnou roli ve vývoji asijského filmu, v Československu toho po sobě mnoho nezanechali, téměř žádnou stopu v lokální kulturní paměti. Večer v kině Ponrepo se věnuje filmům těchto režisérů, jež vznikly během jejich studií nebo bezprostředně po nich v československé produkci a které zůstaly uchovány v Národním filmovém archivu. Jsou opuštěnými obrazy, jelikož se k nim dnes již nikdo nehlásí. Jsou přitom svědky zapomenuté tradice internacionalismu a důležité kulturní výměny. Připomínají nám roli, jíž sehrálo československé umění v kulturní emancipaci zemí s koloniální minulostí, a nastolují nikdy nekladené otázky po vlivu, který měli tito dočasní rezidenti na československou kulturu i politiku. Není ostatně náhodou, že v některých filmech Československé nové vlny nalezneme kritiku rasismu, s níž se studenti z Třetího světa potýkali. A to navzdory tomu, že kritika rasismu byla v tehdejší československé společnosti tabu. Příkladem vzájemného ovlivnění je i absolventský film Drahomíry Vihanové, příběh afrického studenta hudby v Praze.

Vstup na promítání i diskusi je volný.
Filmy jsou v českém jazyce, s anglickými titulky. Diskuze bude probíhat v anglickém jazyce.

Projekt vznikl v rámci dlohodobého výzkumného projektu "Nový internacionalismus" organizovaného iniciativou pro současné umění tranzit.cz.

Projekt je výsledkem spolupráce tranzit.cz a českého Národního filmového archivu. Vznikl díky laskavé podpoře Ministerstva kultury České republiky a Magistrátu hlavního města Prahy.