Forensic Architecture: The Architecture of Conflict

Výstavní projekt Forensic Architecture: Architektura konfliktu (The Architecture of Conflict) představí nezávislou výzkumnou agenturu Forensic Architecture, která sídlí na Goldsmiths, University of London. Založil ji v roce 2010 Eyal Weizman jako interdisciplinární tým složený z architektů, umělců, filmařů, novinářů, programátorů, právníků, aktivistů a dalších vědců různých oborů.

Ve své práci využívá Forensic Architecture (Forenzní architektura) nové výzkumné metody v řadě vyšetřování týkajících se případů porušování lidských práv, násilí, nelegálních zásahů, válečných zločinů apod. Skupina pracuje pro nevládní, aktivistické, humanitární a lidskoprávní organizace jako Amnesty International či Human Rights Watch, stejně jako pro instituce typu OSN, a výsledky svých výzkumů předkládá politickým a soudním komisím a dvorům. Na základě poskytování klíčových důkazů mezinárodním soudům forenzní architektura jako metoda nepoukazuje pouze na případy porušování lidských práv a zločiny spáchané jednotlivými státy po celém světě, ale dala vzniknout rovněž nové formě vyšetřovací praxe, založené na spojení kriminalistických, architektonických, archeologických a dalších postupů. Skupina používá architekturu jako metodologický nástroj, pomocí něhož lze vyšetřovat ozbrojené konflikty či ničení životního prostředí a zároveň křížově odkazovat na celou paletu důkazních zdrojů, jako jsou nová média, dálkové snímání, zkoumání materiálů a svědecké výpovědi.

Výstava v Galerii VI PER představí tuto praxi na příkladu několika vybraných projektů: Living Death Camps (2013), popisující stav dvou koncentračních táborů v bývalé Jugoslávii; Nakba Day Killings (2014), což je zpráva o zabití dvou palestinských teenagerů izraelskými ozbrojenými složkami ve městě Beitunia v Palestině; Saydnaya (2016), rekonstrukce vězení určeného na mučení a likvidaci oponentů Asadova režimu v Sýrii; Al-Jinah Mosque (2017), věnující se mylnému zásahu americké armády na mešitu v Al-Jinah, Sýrie, při níž zemřelo několik desítek civilistů. Pomocí těchto detailních a kritických bádání „forenzní architektura“ ukazuje, jak vzniká veřejně sdílená pravda – z hlediska technologie, architektury i estetiky –, a to, jak mohou její závěry a odhalené skutečnosti konfrontovat oficiální tvrzení jednotlivých států či pomoci odhalit nové formy státního násilí.

Výstavu doplní série veřejných přednášek a diskusí.

Kurátorky: Irena Lehkoživová, Sarah Nankivell