Frank Badur (*1944) je německý umělec, malíř, grafik a pedagog, který prostřednictvím své tvorby dokáže nenásilně a citlivě probouzet smysly, ovlivňovat a harmonizovat jednotlivé vjemy tak, aby se v podvědomí diváků transformovaly na hlubší zážitky a prožitky. Těchto niterných a neokázalých pochodů v percepci diváků dosahuje prostřednictvím dvou základních prostředků, působení barvy a dodržení abstrahované a jednoduché formy.Formálně je plocha plátna členěna na svislé či horizontální pruhy, evokující geometrické názvosloví. Toto dělení je záměrné, nevychází ale z propracovaného a propočítaného systému, jež je vlastní konstruktivistům. Umožňuje těsné sousedství dvou rozdílných barev, které na sebe mohou vzájemně reagovat či působit a ovlivnit tak celkový dojem i percepci diváka.

  

Barevné spektrum Franka Badura rovněž nepodléhá striktnímu systému. Jako u ostatních reduktivních umělců či umělců pracujících s monochromy, je možné vystopovat zálibu v bílých, šedých či černých škálách. Obliba těchto barev ale není limitující, autor bez zábran, ale pod přísnou autorskou korekcí, užívá i okrové, červené a zemité odstíny. Výběr barevných tónů je intuitivní, často experimentální, založen na smyslové zkušenosti a očekávání autora. Při pozorování prací Franka Badura není možné vyhnout se paralelám s americkou vlnou koloristů (1940–1970) a autory náležícími k tzv. fundamentální malbě. Při tomto srovnání je třeba zmínit alespoň Brice Mardena, Barnetta Newmana, Roberta Rymana, Roberta Mangolda, Franka Stellu… Autorovy realizace vykazují velkou míru senzitivity, intuitivnosti, experimentu a umožňují tak transformaci vizuálního vjemu na duchovní prožitek diváka.

  

Kurátorem výstavy je Hans-Peter Riese, německý novinář, publicista, kurátor a znalec umění, který je blízkým přítelem Franka Badura, autorem mnoha textů o něm a pozorovatelem geneze jeho tvorby.