„Procházel jsem neobydlenou krajinu v periferii Prahy a hledal kámen, který bych chtěl opatřit schopností sdělení informací. Zaznamenal jsem jeho polohu a odvezl jsem jej do dílny, kde jsem do kamene vložil elektroniku radiového vysílače se zvukovou smyčkou všech základních údajů o kameni. Odvezl jsem takto upravený kámen zpět na své původní místo a nechal jej vysílat na frekvenci FM tyto informace, dokud signál neklesl na nulu díky omezené kapacitě monočlánků. Takto jsem upravil a nainstaloval v terénu 2 různé kameny s různou frekvencí a vdechl jim nový život 3krát v průběhu 2 týdnů.“

Název výstavy se odvíjí od tohoto nedávného projektu Kameny (2011). V něm Jaroslav Šlauf pracuje s kamenem jakožto symbolem, metafyzickým předmětem odkazujícím k prvopočátkům a stálosti času, který díky své tvrdosti a nečinnosti může být dokonce přirovnáván i k hlouposti. V některých jazycích se dokonce můžeme setkat s přirovnáním „hloupý jako kámen”. V konceptu díla se kámen, jako symbol paměti, dá přirovnat k jakémusi „blackboxu”, který umělec opatřil schopností o sobě vypovídat. Pokud však chceme o takovém kameni něco zjistit, musíme k němu přijít, tedy ho nalézt.

Zvuk, médium dotvářející komplexní prožitek návštěvníka galerie, není na poli umění ničím neobvyklým. Jaroslav Šlauf se však snaží obměnit stereotypní schéma výstavních instalací a vystavit právě něco tak abstraktního jako „slyšení materiálu”. Podstata zvuku, jeho chování v prostoru a možnosti jakožto nositele informací v několika rovinách provázejí většinu autorových prací a významně ovlivňuje koncepty jeho děl.

Jednotlivá díla jsou do galerie K4 spíše začleněny než vystaveny a jsou ilustracemi k teorii chování zvuku a hledání vztahu mezi plochou a prostorem. Objekty, převážně jednoduchých geometrických tvarů, jsou zavěšeny na zdech, kde zkoumají procesy nacházení vlastní pozice v tomto prostředí. Jejich nejdůležitější vlastností je zvuk, kterým jsou doprovázeny.

Jaroslav Šlauf je student Akademie výtvarných umění v Praze (atelier Nových médií I.), který se svou tvorbou dlouhodobě orientuje na zvukové a interaktivní instalace.

Kurátorky: Tereza Donné, Anna Brabcová