Výstavní a prodejní galerie Kvalitář Vás zve na v pořadí již druhou výstavu současného umění. Čtveřici umělců Luďka Rathouského (*1975), Ondřeje Brodyho (*1980), Benedikta Tolara (*1975) a Jonáše Rosůlka (*1986) představujeme ve vzájemném dialogu, jehož společným tématem je zájem o rozkladné sily a vztah k minulosti.

Vystavené projekty čtyř umělců propojuje zájem o tradici, ke které přistupují s preciznosti sobě vlastní. Navázání na historii malby, sochy či dekorativních doplňků lze sledovat jako kontaktní plochu jinak veskrze odlišných uměleckých směřování. Dekadentní kožešinky pro interiér od Ondřeje Brodyho, připomínající trofeje pořizované během koloniálních cest v 19. století, jsou nejvyhrocenější polohou přehodnocování tradice. Namísto tygří či medvědí kůže, které známe ze zámeckých místností, si však do obývacího pokoje můžeme koupit kobereček z domácího miláčka – psa či kočky. U Brodyho je součástí práce posun objektu, který neměl v minulosti ambici být uměním, k volnému umění. Odlišnou strategii volí Luděk Rathouský, který sleduje linku dějin umění, když tradiční metodu olejomalby používá jazykem současnosti. Vrstvení a otisky charakteristické pro středověké obrazy slouží malíři k zachycení minimalistických objektů, bohaté barvy a jejich náročné zpracování připomíná konstruktivistické vize. V Kvalitáři představujeme soubor vztahující se k notoricky známému středověkému oltáři. Skupina spících osob a tři ptáčci umístění v geometrickém prostoru jsou přímou parafrází Olivetské hory Mistra třeboňského oltáře.

Odlišný přístup volí třetí vystavující Benedikt Tolar a jeho východiska jsou poněkud odlišná
od prvních dvou zmíněných. Autor se soustřeďuje na práci s předměty denního užití, těch které přehlížíme a nevěnujeme jim žádnou pozornost. Nalezené objekty Tolar upravuje a zkrášluje. Taková estetizace dává již nepoužitelným objektům nové poslání, jenž je může navrátit do domácího prostředí.

Stranou a přesto v logické návaznosti stojí video studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jonáše Rosůlka. Tajuplný pohled do krajiny, ve kterém nahlížíme do záhadného a přesto zcela reálného prostředí opuštěné vojenské základny. Skryté posuny v konvenčním pohledu na svět a odkrývání neviděného směřuje k novému vnímání světa kolem nás.