“Téma diplomové práce částečně vychází z mých osobních zkušeností, které jsem získala na pracovní stáži v instituci Galería De Arte Servando v Havaně. Na Kubě jsem měla možnost poznat nejen velká úskalí omezení galerijního provozu vlivem komunistické vlády, ale obecně také kubánskou kulturu a její náturu. Diplomová práce navazuje na historická fakta, kdy kulturní výměna československého a kubánského umění byla v minulosti běžnou součástí provozu státních institucí. Dělo se tak v Domě československé kultury v Havaně, stejně tak i v Domě kubánské kultury v Praze. V historii se Kuba prezentovala skrze umění a design na výstavách včetně Československa a dalších státech východního bloku. Kulturní výměnné výstavy aktivně fungovaly a byly obzvláště na Kubě velmi oblíbené. V době za bývalého režimu Kubánci často navštěvovali Československo a Čechoslováci zase cestovali na Kubu, kde si vzájemně prezentovali svá díla. Po pádu SSSR byly oba kulturní domy uzavřeny a kulturně-umělecké vztahy se dodnes neobnovily.

 

Realizace výstavy pod názvem Dialog si klade otázky a hledá na ně odpovědi, které reflektuje v instalaci. Proč je dnes složité opět navázat kulturně-umělecké vztahy a jen stěží můžeme vzájemně prezentovat současné umění v těchto zemích? Obnovit kulturně-umělecké vztahy mezi námi a Kubou je v dnešní době ještě složitější než tomu bylo v minulosti. Aktuální politická vláda na Kubě může být velkou překážkou pro obnovu a navázání na historii, kdy nás spojoval stejný politický systém.

 

Cílem diplomové práce je pokus o znovunavázání jistého dialogu mezi Kubou a Českou republikou (dříve ČSSR), které si dnes mohou být v mnoha ohledech odlišné či dokonce odcizené. Kurátorský projekt se zaměřuje také na téma cenzury nezávislé tvorby umělců na Kubě, kterou definuje Vyhláška č. 349, podepsaná kubánským prezidentem Miguelem Díazem Canelem s platností od 7. prosince 2018. S tímto datem legislativa zavedla sankce proti všem nezávislým umělcům vystupujícím ve veřejných i soukromých prostorách bez předchozího schválení Ministerstvem kultury. Vláda tedy otevřela cestu ke kriminalizaci jakékoliv formy umění, která není v souladu s oficiálními předpisy toho, co je na Kubě považováno za kulturně vhodné.

 

Projekt se snaží navázat dialog skrze komunikaci s kubánskou kurátorkou Yenisel Osuna Morales, žijící a aktivně působící v umělecké sféře v Havaně. Aktuálně pracuje nejen jako odbornice, kurátorka, historička i kritička v institucionálních galeriích, také se zapojuje do mnoha nezávislých projektů. Mé přizvání ke spolupráci na projektu výměnných výstav bez váhání přijala. Už během mé návštěvy Kuby jsem jí představila svůj koncept, se kterým se v okamžiku ztotožnila. Situace s pandemií COVID-19 nás vedla k jedinému řešení. Realizovat první výstavu ze série plánovaných výměnných výstav, která bude obsahovat výběr současných kubánských umělců a jejich díla, která jsou přenositelná online formou. Kolektivní výstava se měla zaměřit nejen na téma cenzury nezávislé umělecké tvorby, jejího vlivu na galerijní provoz a svobodný projev všech umělců a na Kubě. Kurátorka společně s tématem cenzury chtěla poukázat i na téma „Kuba: z pohledu identity, kultury a znovuformování“. Kolektivní kubánská výstava v České republice měla zpočátku rozvázat ruce umělcům a dovolit jim větší uměleckou otevřenost, než mají nyní ve své zemi. Jelikož výstava upozorňuje i na přísnou cenzuru, instalaci měla být realizována z uměleckých děl, která by nespadala do kulturně vhodných a tím by se stala na Kubě nevystavitelným uměním. Koncept se nakonec jevil pro umělce i kurátorku jako velice nekomfortní. Jejich nejasnosti z Vyhlášky č. 349 nám nedovolily pokračovat tímto směrem. Koncept byl tedy z jejich strany zamítnutý. Jejich vize, která měla pouze prezentovat současné kubánské umění v Česku, se nakonec ukázala jako neslučitelná s celkovým konceptem výstavy. Spolupráce na výstavě Dialog, byla nakonec kubánskou kurátorkou Yenisel Osuna Morales přerušena. Nesouhlasila s prezentací vybraných kubánských autorů a jejich děl v souvislosti se sebemenší zmínkou Vyhlášky č. 349, která vyvolala na Kubě spoustu kontroverze. Není žádný umělec, historik nebo umělecký kritik, který by s ní souhlasil, ale paradoxně stále existuje a její neurčitost způsobuje chaos a nejasnosti nejen mezi umělci.

 

Výstava Dialog tedy reflektuje nejen celý proces realizace, ale také prezentuje kubánské umělecké omezení spojené s Vyhláškou č. 349. Instalace pracuje s motivem načítání. Ten je symbolický pro aktuální situaci konceptu, jelikož jen stěží můžeme předvídat následný vývoj dialogu mezi zeměmi. Dále se zaměřuje na přenesení kubánských stereotypů. Kuba je navenek vnímána jako ráj Karibiku. Tropické rostliny tvoří její flóru, rytmus reggaetonu zní po celém ostrově v jakoukoli denní dobu, vůně cigár a kvalitního rumu se line vzduchem. Pro turisty je Kuba ostrovem Mojita, Cuba libre, kvalitního tabáku a tyrkysového moře s bílým pískem. Tento ideový pohled si ostrov zachovává dodnes. Paradoxem je ovšem kontrast, na který výstava poukazuje. Kube je dnes zemí, kde se zastavil čas, zemí kde je luxus levný a životně důležité potřeby někdy takřka nedostupné. Série plánovaných výměnných výstav plynule naváže na výstavu Dialog, která má za cíl poukázat na historii a rozvést diskuzi nad současnými vztahy mezi zeměmi. Výměnné výstavy mají nejen představit naše současné umění, výstavnictví i galerijní provoz Kubě, ale také prezentovat kubánské umění bez omezení zde v České republice.”