pozvánka

Bára Čápová: INKA
vernisáž se uskuteční 16. 10. 2018 v 18:00, výstava potrvá do 10. 11. 2018
kurátorka: Lenka Sýkorová
Doprovodný program v sobotu 10. 11. 2018:
14–16:00 výtvarná dílna pro děti, 16–17:00 komentovaná prohlídka k výstavě i k výstavní činnosti Altánu Klamovka

doprovodná akce k vernisáži v rámci projektu actiongalleries.info
Vaida Stepanovaitė: one hikes the trail with her dog Cooper

Putovní projekt Kabinetas litevské kurátorky Vaidy Stepanovaitė bude prezentován v Altánu Klamovka v návaznosti na předchozí performativní události konané po celé Evropě. V Praze proběhne část výzkumu se zacílením na prostorový potenciál dané galerie z pohledu jejího okolí a města, ve kterém se nachází, v kontextu konkrétního projektu Kabinetas, ale především pak v návaznosti na běžný výstavní program Altánu Klamovka. Tím je otevření výstavy Barbory Čápové s názvem INKA, jejíž vernisáž je tak obohacena o doprovodný program formou performativní diskuze a to na parafrázi „one hikes the trail with her dog Cooper“ s odkazem k textu Daniela R. Williamse a Josepha G. Champa v kapitole Performnig Leisure, Making Place: Wilderness Identity and Representation in Online Trip Reports v odborné publikaci Landscape of Leisure: Space, Place and Identities .
————————–
Barbora Čápová je absolventkou v magisterském stupni Ateliéru Performance pod vedení Jiřího Kovandy na FUD UJEP v Ústí nad Labem a v bakalářském na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby na PF Univerzity Hradec Králové pod vedením Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové. V současné době studuje doktorandské studium na FUD UJEP v Ústí nad Labem, ve kterém zkoumá pojem umělec – kurátor v rámci vývoje českého vizuálního umění od roku 2000 po současnost se zacílením uchopit hranice tohoto pojmu jak po tvůrčí, tak kurátorské stránce. Na základě toho byla vyzvána k výstavě pro Galerii Altán Klamovka, kde se prezentuje svojí aktuální tvorbou. 

Autorka dlouhodobě pracuje se vzpomínkami, jako jedním z nejdůležitějších segmentů lidského života. Fascinuje ji přítomnost na pozadí fenoménu paměti, a jak s ní zacházíme v oblasti vizuální kultury. Fáze rozpomínání Barboru Čápovou přitahuje pro svou fragmentálnost. Vrstvy paměti se prolínají na subjektivním a objektivním rozhraní odžitých událostí a formují naši aktuální osobní i společnou identitu. Hledání střípku pravdivosti tak podléhá fenoménu aktuální podobě paměti. Autorka ve své tvorbě pracuje s ready-mady, které sebou nesou paměť materiálu a užití na pozadí fetiše. Vzhledem k tomu, že se mnohdy jedná o zděděné objekty, tak jsou plny i osobní paměti. Převedením každodenních věcí do vizuálního umění Barbora Čápová artikuluje vlastní estetický záměr situací, které iniciují další nové vzpomínky bez návaznosti na původní reálný doklad osobní historie. 

Výstava Inka pro Altán Klamovka odkazuje ke vzpomínce babičky autorky. Fragmenty její přítomnosti neustále zůstávají v autorce a generují celou řadu útržkovitých vzpomínek. Pospojováním těchto fragmentů dochází až k osobní mytologizaci dané osoby, jejíž příběh se rozhodla autorka převyprávět pomocí předmětů, které k ní v posledních letech života neodmyslitelně patřily a utvářely její osobitost. Krajka nesoucí stopy mnohahodinové práce je na výstavě uchopena jako kresba na průsvitných plastikových fólií, jež odkazuje jak po formální stránce k materiálu plastových ubrusů, tak obsahově k osobní mytologii, a to prezentovanou formou demonstrace rukodělnosti a vášni k dané technice. Spolu s vystavenými objekty autorka návštěvníka vtahuje do nově vzniklého prostředí modelující společný svět vnučky a babičky, který je v zásadě univerzální a může v každém z nás vzbudit osobní vzpomínky.

Lenka Sýkorová
——————————–
více k projektu Vaidy Stepanovaitė: one hikes the trail with her dog Cooper

Vaida Stepanovaitė se odkazuje k textu tiskové zprávy k výstavě INKA, kde je deklarován zájem Barbory Čápové o práci se vzpomínkami a jak s ní zacházíme v oblasti vizuální kultury, kdy se vrstvy paměti prolínají na subjektivním a objektivním rozhraní odžitých událostí. Vaida navrhuje, aby se s tímto prohlášením zacházelo z pohledu časového a prostorového. Odkaz na túru se psem Cooperem, jak již bylo poznamenáno, vychází z tezí o volném čase v návaznosti na dané místo. Metaforicky pes následuje horolezce, který se snaží najít cestu na druhou nejvyšší horu. Ten nasbíraný materiál po cestě sdílí se svou komunitou založenou na internetu, a tak si legitimizuje vlastní historii, vytváří si prostor a místo pro sebe, aby stvrdil vlastní identitu. Osobní narativ je tak vyprávěn, současně je předáván i ostatním z komunity, a tak je osobní prostor vytvořen a přeměněn na místo paměti.

Pěší turistika odkazuje k experimentálnímu putování a strukturování, zvláště s ohledem na veřejný park – místa pro volný čas, kde je umístěna i Galerie Altán Klamovka. Zvídavý i předem nedefinovaný formát performativní diskuze v rámci zahájení výstavy INKA je obratem formátu performativní přednášky, která je obvykle užívána v oblasti výtvarného umění. Pracuje se zde s potenciálem očekávání komentovaného prohlížení si dané výstavy, které je v režii daného kurátora. Spontánní doprovodný program vedený Vaida Stepanovaitė v Altánu Klamovka nabourává mechanismy běžného galerijního provozu a z celé akce vznikne materiál, který je zamýšlen k přepracování do textové dokumentace a bude zveřejněn na webových stránkách projektu Kabinetas. 

Vaida Stepanovaitė je nezávislou kurátorkou putovního projektu Kabinetas založeného na principu série událostí. Vaida působící mezi Berlínem, Litvou a všude. V tomto roce zkoumá problematiku Embodied Space, kdy se zaměřuje na netělesné nebo nehumánní ztělesnění v kontextu aktuálního pojmu post-humanismus a to v intencích nástroje pro experimentální průzkum produkčních dovedností, které ještě nebyly objeveny. Zkoumá, co ve skutečnosti představuje prostor ve smyslu společensko-fyzického vytváření prostoru. V rámci cyklu se uskutečnily různé dočasné performativně-prostorové situace: na benzínové pumpě v Kodani, ve veřejném prostoru v Berlíně, na dvorku kulturní instituce v Kaunasu v Litvě, na tureckém trhu v Berlíně, na večírcích a v rozhlase ve Vilniusu (Litva) a na cestě vlakem mezi Amsterdamem a Maastrichtem. Projekt se pohybuje podprahově a na hraně nebezpečí ilegality. Projekt běží pod vedením Vaidy Stepanovaitė a Ruty Stepanovaitė ve spolupráci dalšími kurátory.