Isn’t It Just a Pipe Dream?

Zveme na dernisáž výstavy kurátorovanou polským kolektivem SZABER s názvem Isn’t It Just a Pipe Dream?

Pod galerií Sibiř je prý protiletecký kryt. Shodou okolností jsme se právě krok za krokem dostali z vězení vybudováním podchodu. Proto se jako svobodní lidé vrátíme ke svým zvykům – kdo jednou kradl, je zlodějem navždy. A proto jim sklep ukradneme – kousek po kousku – dokud si konečně neuvědomí, že je všechno pryč. Z toho, co nakrademe, si postavíme, co se nám zlíbí. Například auto. Abychom mohli jezdit po světě, abychom pokračovali v uzurpaci. Vezmeme něco, co nikdo nepotřebuje, a vytvoříme pochybnou upcyklaci věcí, které čekají na odvoz. Brambory ležící příliš dlouho mimo půdu, vytahují šlahouny a začnou ji hledat. Dlouhé čekání může být dobrá věc. Nápady, které už shnily, dozrají v něco víc. Stojí za to nechat je najít si cestu do beznadějného limbu, díky času a počáteční nerozhodnosti. Pokud se dřevo ponořené do bažiny nakonec promění v uhlí, a pod tlakem v temnotě vznikne diamant, pak i naše patinované poklady mají potenciál. Ale hrdiny se nestaneme tím, že budeme hnít v temném sklepě. Musíme vzít náš downcycling a dát ho pod světla reflektorů.

Kolektiv umělců, spojených s Galerií Szaber v polském Krakově, jehož spolupráce započala v roce 2020. Svůj přístup popisují zhruba takto: “Nenadáváme, když se nám něco nepodaří; místo toho se snažíme obě pomyslné strany chleba namazat máslem abychom se ujistili, že alespoň jedna dopadne na zem. Specializujeme se na komplikované výstavní projekty, předstírající nesmyslnou estetiku, vedenou systematicky, s pokorou i dynamikou, a konečností. To druhé nám pomůže držet se toho prvního. Nárokujeme si emoce a využíváme vše, co lze ještě unést. Snažíme se udržet koherentní vibrace v rámcích, které jsme si sami stanovili. Na hraně přijímáme planoucí romantiku.”

vystavující: Olivia Rosa, Michał Maliński, Paweł Donhöffner Zięba, Sebastian Mikoś