August Bedrich Piepenhagen, Zasnezena krajina, kolem 1850, ZČG

Téma vztahu jedince a společenství bylo ve výtvarném umění 19. století klíčové a zpravidla se těsně dotýkalo osobností samotných umělců, jejich soukromého života a veřejného působení, obrazových konvencí či tvůrčích svobod. Výstava ukazuje na vybraných dílech vnímání umělcova „já“ jako subjektu a jako individua. Subjektivismus se projevuje obecně jako otázka vztahu tvůrce k světu, k přírodě a současně i jako otázka rozsahu a omezenosti tohoto vztahu. Individualismus naproti tomu lze pokládat hlavně za problematiku vztahu umělcova „já“ ke společnosti.