Se zimou přichází element vody, který podle čínské kosmologie představuje klid, plynulost, jemnost. Tento nejjemnější z elementů se nicméně dokáže v mžiku proměnit v divoký, silný a ukrutný přírodní živel. Voda tak ztělesňuje i všudypřítomnost protikladů a opaků – kde je nejhlubší, tam je zároveň pouhým povrchem, svět jen zrcadlícím. Sochy Jakuba Lipavského pracují se základními elementy: vodou, zemí, ohněm, kovem, dřevem, a také vzduchem. Sochař cítí vlastnosti elementů, prvků a materiálů a nechává je na sebe vzájemně působit, v průběhu času, na daném místě, pod širým nebem, se stopami, jež na sobě zanechávají a jež je přetváří. Sochy jako by postupně splývaly s místem, a zároveň své místo vytvářely.

Kurátorka: Karolína Dolanská