Jakuba Strettiho lyrická exprese se zakládá na citlivé práci s barvou a vnitřních dojmech a asociacích. Vychází z tohoto světa, konkrétní zážitky, pocity, vjemy a postřehy transformuje v osobité, poetické a barvou podmaňující vize. Témata ztišení a zastavení se u Strettiho objevují již od počátku tvorby. Současný stále se zrychlující běh světa posunuje jejich mnohdy původně osobní význam do obecné roviny. Doba, ve které žijeme, je zrychlená, pandemické pozastavení jako by symbolicky artikulovalo obecnou potřebu: Zpomalovat. Toto hlavní sdělení se Jakub Stretti rozhodl zesílit přizváním sochařky Josefíny Duškové, jejíž ztišené objekty mu přidávají další rozměr.

Hostka: Josefína Dušková

kurátorka: Lucie Šiklová