Výstava spočívá ve čtyřech synchronizovaných videoprojekcích slov, obrazů a písní. Tři pohyblivé obrazy reprezentující tradiční, emotivně devótní zpěvy monoteistických náboženských obřadů křesťanství, islámu a židovství čelí obrazu čtvrtému představujícího Kosa černého (Deus Merula), originálního pěvce a individualistu, známého zároveň napodobovací schopností přejímat zpěvy ostatních pěvců. Zpěv Deus Meruly je z části zpomalen, čímž vyniká bohatá škála jeho výrazových prostředků. Divák má tak možnost nejen porovnávat ale také zaujímat postoje, upřednostňovat či přímo se identifikovat, pokud by byl takto disponován, s vjemy různých obrazových a zvukových komponentů pohyblivých obrazů které ho obklopují a případně také s posláním které nabízí.