Oba umělce spojuje nejen výchozí materiál, o který se jejich tvorba opírá, ale také způsob myšlení, kterým daná témata zpracovávají. Oba se zaměřují na již dávno zapomenuté vzpomínky a osoby, které byly kdysi pro někoho velmi důležité, ovšem během času se z rodinných příslušníků, kamarádů a velkých lásek staly pouhé zvěčněné anonymní osoby s tajnými sny a přáními. Umělci se snaží tyto postavy poznat, uvádět je do nových prostředí a kontextů a skrze tyto situace s nimi nově komunikovat a nalézt dávno zapomenuté vztahy. Příběhy lidí znovu ožívají, stávají se důvěrně známými, a i když mohou na první pohled působit bizarně či znepokojivě, můžeme v tom hledat paralely k našim vlastním životům a příběhům, které se mnohdy nezávisle na naší osobě a chtění rozvíjí a běží různými směry, a budou stejně tak pokračovat i v budoucnu. 

 

Ač ani jeden z nich nemá formální umělecké vzdělání, což je další spojující aspekt této výstavy, každý z nich si našel svébytnou tvůrčí cestu a téma, na kterém několik let pracují, rozmýšlí ho a posouvají stále dál. Oba umělci se s možnostmi i omezeními práce s fotografickým materiálem založeném na zobrazení nám neznámých osob vyrovnávají po svém. Jana Palečková zůstává u výchozího formátu fotografií, tedy menších rozměrů, a olejem je doplňuje či přemalovává základní aspekty daného výjevu a tím vytváří tragikomické, surrealistické a černým humorem naplněné umělecké novotvary. Naopak David Kolovratník s fotografiemi pracuje pouze jako s výtvarným předobrazem, který následně vyabstrahuje, mnohonásobně zvětší a doplní značnými barevnými plochami, čímž postavy naprosto zbaví původního kontextu, který ale ve své podstatě již dávno pozbyl smyslu a porozumění. Své postavy umisťuje do situací nových, které v nás mohou vyvolat úsměvné pocity, ale také mírný neklid a mnoho otázek, jak nad obrazy a figurami samotnými, tak nad našimi životními příběhy, které mnohdy mohou také působit jako sled absurdních a nepochopených situací a vztahů.

 

Kurátorka výstavy: Kristina Pourová

 

Jana Palečková (nar. 1979)

Umělkyně, původem z Prahy, se ve své tvorbě vzdělává sama a zaměřuje se převážně na úpravu starých fotografií, které velmi osobitým způsobem přetváří za pomoci olejových barev.

Materiál pro svou tvorbu nachází z velké části ve starožitnictvích a na bleších trzích. Fotografie, které byly kdysi pro někoho důležitou vzpomínkou, revitalizuje a transformuje do zcela nových kontextů a neočekávané, nově vložené prvky a záměny tak přináší postavám nové pole působnosti k životu.

 

David Kolovratník (nar. 1978)

Vystudoval střední školu technického zaměření v Hradci Králové. Do roku 2015 pracoval jako protetický technik v ortopedii. Malbě se intenzivně věnuje přibližně od roku 2009. Své zkušenosti rozvíjel také například v semestrálních kurzech malby ve Scholastice, v ateliéru Jitky Mikulicové.

Ve své práci se zajímá mimo jiné o nepoznanou minulost části své rodiny. Zpracovává zděděný foto archiv, jehož fragmenty jsou mu předlohou k obrazům. Postavy, o kterých se však může často jen domnívat, kdo jsou nebo byly, staví do zcela nových, mnohdy nikdy neproběhlých situací a vztahů.