V novém projektu Comtesse se projevuje Hroníkův zájem o otázku vztahu člověka k přírodnímu prostředí a modernistické touze prostředí ovládat – kde je hranice mezi přijetím krásy a ošklivosti ve své přirozené podobě a mezi touhou upravovat své okolí k obrazu stylizovanému, manipulovanému a zmrtvělému? 

 

Jiří Hroník se dříve prezentoval v Galerii Fotograf zejména krajinami a portréty, v galerii Berlinskej model nechal vyznít svůj vztah k industriálním atributům současné společnosti. Pro Ateliér Josefa Sudka připravil nový projekt s názvem Komtesa. Místo samotné autora inspirovalo k práci s intimitou a hledání trajektorie vztahů k přírodě a s ní úzce provázané problematice ornamentu. Instalace „Komtesa“ sestává z monumentálního objektu – sochy, zápasící jak s přírodním tak i člověkem vyrobeným materiálem, evokuje návštěvu pralesních zákoutí, ať už ze Sudkova Mionší, anebo vyrůstajícího z močálu kdesi v tropech. Estetika přírodních tvarů versus elegance objektu pro lidské příbytky, která musí být vždy trochu chladná, je jedním z motivů, které Hroníka zajímají. V soše zakomponovaná naturalistická fotografie mořského živočicha symbolizuje stejně tak neřest jako atribut zámožnosti známý z vlámského malířství. Další části instalace patří fotografiím přírodnin, na pomezí abstrakce a precizní dokumentace, a snění o tom, co jsme ochotni považovat za přitažlivé a zároveň odpudivé svou necudností.

 

Dokonalá krajka na lemu sukně odkazuje k vysoké kultuře zpracování materiálů a jistému společenskému statutu, je-li však na ní rozpoznatelné sebemenší potřísnění, význam se začne radikálně posouvat. 

 

Kurátor: David Korecký