Námět výstavy Paměť kamene se zrodil v srpnu v roce 2021, kdy jsem poprvé navštívila Třinec. V KD Trisia jsem náhodou potkala ženu, zaměstnankyni kulturního domu, která mi ukázala podivuhodné zkameněliny. Jakmile jsem je spatřila, byla jsem si jista, že toto bude příběh, který chci vyprávět. Příběh, který dokonale zapadá do mých dosavadních úvah o čase. Tentokrát se ale vracím do minulosti, tak vzdálené, že až těžko představitelné. Výstava je věnována městu Třinci, komponována je jako můj subjektivní průvodce městem. 

 

Vyprávím o věcech, které se udály v době čtyři sta miliónů let před rokem 2022. Vybízím k procházkám po Třinci a k objevování jeho nejstarších památek. Víme, že první písemná zmínka o tomto místě pochází z roku 1461, kdy byla založena vesnice Třinec. Víme, že 11. prosince 1930 byl dekretem vlády Československé republiky Třinec povýšen na město, ale zdali víme, že nejstarší stopy Třince jsou staré ne stovky, ale miliony let? Tyto historické památky se nacházejí v Kulturním domě Trisia, jehož podlaha je vyložena přírodním kamenem, který vznikal před miliony lety, v dávných obdobích dějin Země, kdy okolí Třince připomínalo pobřeží Austrálie, Kalifornie a Palestiny. Tento kámen je bronzově hnědý a šedý vápenec, ve kterém bývá snadné najít fosilie – zbytky mořských živočichů z doby od devonu do konce křídy. 

 

V mém průvodci po Třinci zaujímají významné místo umělci s tímto městem spjatí a náležející k tzv. slezským konceptualistům: Karel Adamus, Jan Wojnar, Milan Lasota a Dáša Lasotová. Moje výstava se pro mne stala dobrou příležitostí k poznávání tvorby tak vynikajících individualistů, které spojila konceptuální rovina vyjádření. Můj umělecký dialog s jednotlivými umělci je různý. Snažím se označit jejich stopy ve mnou analyzovaném tématu: Paměť kamene. 

 

Práce na výstavě pro mne byla důležitou lekcí z oblasti geologie a dějin umění, Paměť kamene, to je moje nová verze časopsaní. Každá současnost, podle francouzského archeologa Laurenta Oliviera: „Sestává v podstatě z palimpsestu ze všech životů minulosti, které byly zapsány ve hmotě.” (M. Sznajderman, Pusty las)

 

text: Joanna Imielska

kurátorka: Dáša Lasotová

 

Celý text k výstavě a další informace zde.