Rakouský filmař Josef Dabernig mapuje letní kina v blanenském okolí. Velké projekční plochy čekají na projekci tužeb, vzpomínek a obsesí. Zbyňek Baladrán reflektuje konstrukce rozpadlých reklamních ploch v okolí galerie. Navzdory absenci původního smyslu fungují jako vizuální rozhrání a svádí směr pohledu. Video Tomáše Svobody je o cestě vlakem do Blanska. Mění se v metaforu o možnosti osobního vývoje a posunu.

  

Výstava je součástí cyklu reflektujícího lokální témata prostřednictvím současného umění.