V site-specific instalaci Bez názvu 4 představuje Josef Málek (*1989) fyzický předmět přírodního charakteru, který je zrcadlen ve své stejné podstatě, avšak morfované podobě ve 3D prostoru, ale přesto ve 2D formě.

Bez názvu 4 navazuje na Málkovy předchozí práce, pojmenované podle stejného systému, rozlišované chronologickým číslováním. Zvolený způsob pojmenování apriori neodkazuje k neuchopitelnosti díla. Záměrem je diváka nesměrovat přímo ke konkrétnímu a nenastavovat mu tak hranice ve čtení díla.

Málek v předcházejících pracích Bez názvu vymezuje médium fotografie jako nástroj dokumentující nutně objektivní realitu, kdy autor může ovlivnit výpověď o ní pouze zvolením jistého výseku, který ale nemusí nebýt náhodný. Tedy výsek reality zaznamenaný skrze médium fotografie nemusí být nutně předem koncipovaným obrazem, kdy je jeho vyznění vloženým a uskutečněným záměrem autora. V rámci přemýšlení nad náhodností daných výseků z vnímané reality došel Josef k intermediálnímu propojení fotografie s objekty, které jsou dále s výtvarným záměrem měněny a dotvářeny tak pro zachycení jedinečné reality tvořené vizuálním prvkem. Doposud Josef vybírá přírodní fragment. Ten je za účelem přivlastnění do autentického autorova světa morfován barevnými spreji a v urbanistickém prostředí tak i přes přírodní podstatu neodkazuje jen svým předmětným kontrastem vůči nově vybranému prostoru konfrontace s jeho původním místem výskytu a nálezu. Změna barevnosti z něj činí nový objekt s jiným statusem. Josefova práce tak prochází několika etapami, jejichž cílem je vytvoření fotografie, která je nepopiratelně autorská a záměrná, jelikož zachycuje autorem morfované a nově vytvořené předměty, které jsou přeneseny do jiného kontextu a změněny ve svém původním účelu.

V Josefově výstupu má stěžejní roli i volba technických přístrojů, kterými obrazy vytváří. Pracuje jak s fotoaparátem mobilního telefonu, tak s velkoformátovým aparátem a neomezuje se tak pouze na jeden přístroj, ale zároveň zkoumá jejich možnosti, limity a vzájemnou konfrontaci.