Judita Levitnerová se zajímá o textil v širokém záběru významů. Prostřednictvím rukodělné parafráze průmyslové automatizované výroby zkoumá širší sociologické dopady genderově podmíněného dělnictví, vliv tvrdé manuální práce na formování identity i tradici uměleckých řemesel.  

  

Výraz od hlavy k patce je slovní přesmyčkou, která část lidského těla nahrazuje mechanickou součástkou šicího stroje. Odkazuje tím na tezi sociologa Richarda Senneta, který kritizuje rozdílné vnímání prestiže prací hlavou a prací rukou. Tuto sociální hranici považuje za vykonstruovanou a v duchu hesla Making is Thinking stírá rozdíly mezi řemeslem a uměním. Judita Levitnerová přistupuje subverzivně i k zacházení s materiálem. Textilní obrazy z látek second-handového oblečení „vyšívá” technikou pyrografie. Prostřednictvím této kutilské techniky tak materializuje Sennetovu tezi a rozmělňuje hranice „vážného” umění, „hobíkovství”, řemesla i sériové výroby.

  

Technologii práce s textilem Judita Levitnerová poučeně pojednává také v rovině odkazování se na feministická hnutí druhé poloviny 20. století. Rukodělnou uměleckou prací napodobuje mechanické výrobní procesy tkaní, tavení nebo prošívání různých umělých materiálů, čímž naráží na specifický kontext ženského dělnictví a otevírá téma postavení žen v neoliberálním kapitalismu. Instalace v Galerii mladých se však spíš pozorně rozhlíží a ptá, než by cokoliv manifestovala. 

  

kurátorka: Ivana Hrončeková