Netradiční formát výstav dvojice autorů Kataríny Hládekové (*1984) a Jiřího Kovandy (*1953) připravovaných paralelně dvěma kurátory ve dvou na sebe navazujících prostorech Fait Gallery záměrně reflektuje možnosti jejich spolupráce rozdílně. Zatímco ve zdánlivě klasičtějším pojetí výstavy Siamský strýc kurátora Pavla Vančáta je očekávatelný nosný retrospektivní ráz narušován vzájemným parafrázováním jejich již existujících děl a identity umělců se prolínají až splývají, u nového společného projektu druhé výstavy Montáž v kooperaci s Marikou Kupkovou jsou naopak role obou autorů zřetelné a jejich vzájemné protnutí jasně ohraničené specifickým pojetím videoinstalace.

SIAMSKÝ STRÝC
Katarínu Hládekovou a Jiřího Kovandu spojuje nejen Hládekové doktorandské studium v Ústí nad Labem, ale i smysl pro ztišenou atmosféru a častý akcent na fantaskní detail. Jejich společná brněnská výstava navazuje na řadu Kovandových různorodých spoluprací s jinými umělci specifickým způsobem: nová i starší díla obou autorů tu spolu nejen komunikují, ale i splývají a morfují do kolektivních novotvarů. Vzniká tak zvláštní siamský dvojhlas dvou umělců (a dvou kurátorů) ve dvou místnostech Fait Gallery.

PV

MONTÁŽ
Výchozím záměrem výstavy je jít tak trochu „proti srsti“ mediální povaze a instalačním řešením, které jsou pro Katarínu Hládekovou a Jiřího Kovandu obvyklé. Řešení spočívá ve velkoformátové projekci v režimu black boxu, kde obrazy nelze fyzicky uchopit, ale lze do nich vstupovat, být v nich. Princip Hládekové a Kovandovy spolupráce spočívá ve společném rozkladu a znovu-sestavování obrazu. Jakoby polyekran nefungoval prostřednictvím souběžných projekcí, ale byl prováděn mechanicky – neskrývanou fyzickou manipulací fragmentů obrazu. Tento proces otevírá několik obecnějších témat: temporalitu a zmrazení času v obraze, syntax obrazové montáže nebo postprodukční postupy, a to jak v úrovni komunikace dvou specifických autorských přístupů, tak v podobě překrývání mediálních forem. Nejedná se o další z „filmových výstav“, kde se do popředí dostává technologický a společenský aparát kinematografie (jakkoli může příhodně ilustrovat povahu některých postupů), jako o pokus do jediného pohyblivého obrazu sloučit důležité principy autorského myšlení obou umělců, kteří dosud podobně nespolupracovali: od Hládekové reduktivního modelování „světa“ po Kovandovu schopnost jeho situačního komentování, respektive objevování.

MK

Kurátor výstavy Siamský strýc: Pavel Vančát
Kurátor výstavy Montáž: Marika Kupková
Technická spolupráce: Ivan Svoboda