Srdečně Vás zveme na doprovodný program k výstavě Vladimíra Škody Mysterium Cosmographicum, který se zaměří na souvislosti mezi uměním a vědou. Společně s PhDr. Alenou Hadravovou, CSc a Doc. RNDr Petrem Hadravou DrSc. se zaměříme na astronomické aspekty přítomné v tvorbě Vladimíra Škody.

V první části večera Vás provedeme výstavou a poté předáme slovo manželům Hadravovým, kteří nás blíže seznámí s vědeckým pohledem na téma celé výstavy.

Cena 150 Kč / 90 Kč
Rezervace nutná na rezervace@museumkampa.cz
Těšíme se na Vás v Museu Kampa!
__________________________________________________________

Anotace přednášky:

Tvorba francouzského sochaře českého původu Vladimíra Škody nachází intelektuální inspiraci v dílech exaktních vědců minulosti, zejména Johanna Keplera. Johannes Kepler byl přesvědčen, že svět a celý náš vesmír byl stvořen podle dokonalého architektonického plánu v jedinečné harmonii a že úkolem a privilegiem vědce je tuto harmonii hledat, odhalit a pochopit. Hledání geometrické i hudební harmonie v uspořádání vesmíru ho dovedlo k objevu tří zákonů pohybu planet, které se staly východiskem nebeské mechaniky, nacházející své uplatnění i v dnešní kosmonautice. Johannes Kepler působil na počátku 17. století v Praze na dvoře císaře Rudolfa II., kde se setkávali nejlepší umělci spolu s vědci a dohromady vytvářeli mimořádné kulturní klima dané doby.

PhDr. Alena Hadravová, CSc., vystudovala klasickou filologii a češtinu na Filozofické fakultě brněnské univerzity a pracuje v Kabinetu dějin vědy Akademie věd ČR. Zabývá se vydáváním děl z dějin astronomie ze středověkých latinských rukopisů a starých tisků.

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se astrofyzikou, zejména fyzikou dvojhvězd, a otázkami obecné relativity.

Společným průnikem jejich zájmu jsou dějiny astronomie od antiky po raný novověk. Na tomto poli působí společně od jara 1988. V interdisciplinární spolupráci vydali, přeložili a komentovali vybraná díla Johanna Keplera, Tychona Braha, Galilea Galileiho a práce antických a středověkých autorů (Hyginovu Astronomii, Pseudo-Eratosthenova Zhvězdnění, al-Sufiho latinský ptolemaiovský Katalog hvězd, pojednání o astrolábu Křišťana z Prachatic a další).