Spojení Toniho Scheubecka a Matyáše Chocholy se může na první pohled jevit jako vzájemné postavení protikladů. Prvotní záměr byl naopak jejich práci sloučit pod hlavičku sochařství – dnešního sochařství. Jediné, co může konfrontační situaci vyvolávat, je to, že Toni Scheubeck se do 'současného diskursu vztahů a řemesla' posunul svou trpělivou prací a Matyáš Chochola svou těkavostí. Vztah k řemeslu se v mnoha oborech, i v sochařství, rozvázal společně s příchodem konceptuálního způsobu práce. Postup zpracování nebo volba materiálu byla v posledních desetiletích otázka, která se řešila jen okrajově. Avšak díky absenci soudržnosti a spojitosti, která byla narušena, se řada mladých umělců už s novým vědomím bez historické zátěže k řemeslu znovu přimyká. Výstava se věnuje možnostem zpracování hmoty, tvorbě artefaktů a prostorovému komponování