Skupinová výstava a mezioborový výzkum se zaměří na uměleckou i teoretickou reflexi urbánní etnografie a roli občanských projektů ve veřejném prostoru. Výchozím motivem pro vznik výstavy a doprovodného programu je snaha o zprostředkování vybraných středoevropských příkladů tzv. dobré praxe, kde se místní komunity pokoušejí vytvořit, povětšinou svépomocí, funkční společenské či materiální zázemí pro důstojný život. Klíčem k vybraným lokalitám je významná role architektů či umělců, kteří v projektech působí jako jedni z hlavních hybatelů změn.

 

Jednou z důležitých osob, který vstoupil do projektu Komu patří město je současný student oboru Etnologie na Etnologickém ústavu Univerzity Karlovy Ladislav Zářecký. Ladislav se zabývá především urbánní kritickou teorií a antropologií a zároveň působí v Ústí nad Labem. Společně s ním iniciujeme vznik Platformy pro urbánní kreativitu a kritiku, která bude působit paralelně s výstavou Komu patří město a pokusí se otevřít prostor pro urbánní spolu-tvorbu, sdílení poznatků, diskuzi a výzkum města Ústí nad Labem.

 

K procesu přemýšlení o městě a veřejném prostoru jsme dále oslovili kolektiv architektek a socioložek Spolka, který se zabývá urbanismem a angažováním veřejnosti do tvorby míst. Rozvíjí vlastní přístupy a formáty transdisciplinárních spolupráce a šíří osvětu o městě prostřednictvím diskuse, vlastního výzkumu, uměleckých a architektonických intervencí a pomocí vzdělávání stakeholderů, organizací, úředníků či běžných obyvatel nebo městských duší. Dále spolupracujeme s plzeňskou organizací Pěstuj prostor, která se dlouhodobě věnuje tomu, jak zapojovat veřejnost do péče o rozvoj veřejného prostoru a zvyšovat vzdělanost v oblasti architektury, urbanismu a umění. V letošním roce vydali nový Manuál pro politiky, úředníky a iniciátory projektů a i v galerii Hraničář budou tento projekt prezentovat. Zároveň si pro nás připravili sérii přednášek spojených s tématem právo na město. Právo na město může znamenat právo na veřejný prostor, kvalitní služby, čisté životní prostředí nebo bezpečné ulice. Jako idea, koncept a politický požadavek bylo „právo na město“ poprvé představeno roku 1968 francouzským marxistickým filosofem a sociologem Henrim Lefebvrem, které se následně stalo běžně používaným prizmatem současné společnosti. Používají jej jak teoretici města, tak i městská sociální hnutí. V České republice byl tento koncept poměrně neznámý až do druhé dekády dvacátého prvního století, během které si společnost začala stále více uvědomovat negativní dopady neoliberalizace na obyvatelnost postsocialistických měst.

 

V současnosti může právo na město znamenat mnoho různých věcí. Může to být právo na veřejný prostor a jiné formy městských společných statků, jako jsou voda, vzdělání, čisté životní prostředí nebo bezpečné ulice. Je to právo podílet se na městském plánování a spoluvytváření městského prostoru, nebo právo na kvalitní veřejné služby. Musíme proto pro naše město a společnosti najít nebo vynalézt nové strukturální principy, které budou založené na společenské i environmentální spravedlnosti a dlouhodobé udržitelnosti.

 

Aktivity online:

 

Podcast

K příležitosti výstavy Komu patří město vzniká série tematických podcastů. Ústečtí mileniálové se v jednotlivých dílech kriticky věnují danému stavu a hledají aktuální pozitivní přístupy v oblasti práva na město a života v něm. Přichází se sociálně-kritickými procházkami po ústeckých čtvrtích a společně hledají odpovědi na otázky, kam bychom měli mířit, když požadujeme právo na veřejný prostor, kvalitní prostředí nebo bezpečné ulice. 

 

Hraničář dětem: Prostorová animace

Hraničář dětem: Prostorová animace – Jak vypadá okolí mého domova a travím tam svůj volný čas? Co všechno se dá dělat na ulici? A co bychom tam rádi dělali? Náměty na zamyšlení a podněty k tomu, jak jako dítě alespoň trochu přispět k diskuzi o prostoru pro lidi. Stejně jako u výsledků u animovaného filmu platí, že malými kroky můžeme dojít k něčemu, na co jsme právem pyšní.

 

středa 11. 11. 2020

KOMU PATŘÍ MĚSTO: zahájení výstavy 

čtvrtek 26. 11. 2020 18.00

SPOLKA – (Ne)plánované město / prezentace

čtvrtek 3. 12. 2020 18.00

ARCHITEKTURA SOUŽITÍ – Janek Rous a Architekti bez hranic (Karolína Kripnerová) / diskuze

čtvrtek 10. 12. 2020 18.00

Co se děje ve veřejném prostoru a proč? / česko–německá debata

úterý 15. 12. 2020 18:00

Město jako příběh — městská džungle a kresba jako nástroj změny

čtvrtek 17. 12. 2020 16.00

SPOLKA – workshop kolektivního mapování

čtvrtek 21. 1. 2020 17:00

Právo na veřejný prostor – architektura a politika a lidé

čtvrtek 11.2. 2020 17:00

Proč se nám nedaří kvalitní veřejná prostranství – a jak to zlepšit?

Participující umělci a kolektivy:

Janek Rous a Architekti bez hranic (Vojtěch Sigmund a Karolína Kripnerová), Spolka, Pěstuj prostor, Participativní platforma pro urbánní kreativitu a kritiku, Urban Jungle, Kateřina Houbová

 

Spolupráce:

Jan Hrouda, Barbora Müllerová

Autoři koncepce:

Martina Johnová a Ladislav Zářecký

Doprovodný program:

Barbora Kropáčková, Václav Pata, Klára Vlachová, Karolína Hruboňová, Hana Kokšalová

Vizuální identita:

Magdaléna Gurská