Kronikář nových časů. Malíř a kreslíř Hugo Boettinger (1880–1934)

Ve dvacátých letech se s humoristickými kresbami plzeňského rodáka Huga Boettingera podepisovanými pseudonymem Dr. Desiderius často setkávali čtenáři Lidových novin, Prager Presse, Světozoru a řady dal­ších periodik. Kresby byly také vydány v několika albech. Boettingerovy výstavy v Praze i v menších městech budily pravidelně velký zájem pu­blika i tisku a jeho veselá dílka se na výstavách velmi rychle prodávala.

Žádný z teoretiků umění, kteří se osobou Huga Boettingera zabývali, se nemohl nepodivit nad tím, jak se může v jedné osobě skrývat pohotový kreslíř, bystře glosující a ironizující veškeré dění kolem sebe, a zároveň malíř poněkud zpátečnických idylických krajin zaplněných snícími dív­kami. Boettinger měl totiž v té době již za sebou také dvacet let malířské kariéry. Patřil k secesní generaci a v prvním desetiletí 20. století se jevil jako slibný talent, aktivně se účastnil výstav doma i v zahraničí a kriti­kou byl dobře hodnocen.

Proměny, kterými prošlo umění v následujících letech, Boettinger sledo­val skepticky a s nepochopením. Většinou se moderní umělecké směry stávaly jen předmětem vtipu některé z jeho veselých kreseb. Po roce 1918 se jeho původně soukromá záliba v komických portrétech známých, pozorovací talent a vrozené vtipálkovství spojily v novinových a časopi­seckých kresbách, v nichž našel nové pole působnosti. Jimi se proslavil jako humoristický kreslíř Dr. Desiderius. Pro české výtvarné umění má význam jako jeden z prvních profesionálních novinových kreslířů, který dokázal velmi živě zachytit portréty osobností utvářejících politické a kul­turní dějiny Československa od jeho založení a zároveň prostřednictvím kreslených vtipů komentovat aktuální společenské dění.

Moderní život se všemi jeho aspekty zachycoval s charakteristickou leh­kostí a hravostí i, jak sám přiznával, s posedlostí. Tato lehkost, s níž tvořil, má na svědomí obrovské množství prací – jak maleb a kresebných studií, které se počítají na stovky, tak i humoristických a portrétních kreseb a náčrtků, jichž existuje několik tisíc. Velká část jeho děl přitom vždy byla a je v soukromých sbírkách. Výstava v Masných krámech, čerpající ve velké míře z autorovy kresebné pozůstalosti uložené v Západočeské galerii v Plzni, chce v několika kapitolách upozornit na zajímavé rysy jeho osobnosti a jeho rozsáhlého a rozmanitého díla.

Komentované prohlídky s autorkou výstavy Ivanou Jonákovou: 22. 11. a 13. 12. 2016 od 17 hodin