Libuše Jarcovjáková a Vladimír Jarcovják – Make Some Space

První společnou výstavu Make Some Space fotografky Libuše Jarcovjákové a jejího otce, malíře a grafika Vladimíra Jarcovjáka bude hostit v termínu 16. září–17. listopadu 2025 Kolektiv.Haus ve Zlíně. V architektonicky zajímavém prostoru bývalé jídelny v přízemí kolektivního domu se díla obou umělců setkají v dialogu, který propojuje osobní zkušenost s vizuálním uvažováním napříč generacemi i médii. Výstavu pořádá kulturní a kreativní centrum Živý Zlín. Připravuje i bohatý doprovodný program, včetně projekce dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který bude letos za Česko bojovat o Oscara.

Libuše Jarcovjaková, kterou Deník N zařadil mezi nejvýznamnější umělce roku 2024, představí sérii fotografií Tam a tady, v noci, ve dne, která vznikala nejen během jednoho měsíce trvání uměleckého sympozia v Mikulově, ale i na různých místech Evropy. Výstava zpřístupní také méně známou část tvorby Vladimíra Jarcovjáka. Těžiště autorovy tvorby je především na pomezí malby, kresby a grafiky. Výstava ale představí objekty vzniklé intuitivní prací s běžnými, často opomíjenými materiály. Tyto prostorové kompozice ukazují autorovu citlivost ke struktuře a formě a rozšiřují jeho výtvarný jazyk směrem k materiálové a prostorové expresi. V kombinaci s dílem jeho dcery vzniká svět, kde se intimní a formální roviny vzájemně doplňují i zpochybňují.

Libuše Jarcovjáková je současná česká fotografka, pedagožka, legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Nefotí svět tak, jak bychom ho chtěli vidět, ale takový, jaký skutečně je – syrový, neuhlazený, plný emocí. Její snímky jsou jako útržky vzpomínek. Zachytila noční bary v socialistické Praze, život LGBTQ+ komunity, romské osady i vlastní exil v Berlíně 80. let. Její fotografie nejsou jen dokumentem, ale i autentickou zpovědí, která odhaluje křehkost, touhu po svobodě i krásu v nedokonalosti. Bez příkras, bez sentimentu, s brutální upřímností. 

Vladimír Jarcovják byl malíř, grafik a restaurátor. Narodil se ve Zlíně. Jako poválečný žák Emila Filly a člen umělecké skupiny Trasa 54 se vydal vlastní cestou malířského výrazu – stejně jako jeho dcera později ve fotografii. On pracoval s barvou jako nositelem emocí, exprese a duchovního obsahu, ona většinou s černobílým kontrastem syrové reality. Zatímco Vladimír hledal inspiraci v historii a symbolice, Libuše dokumentuje přítomný okamžik – oba ale sdílí hluboký výtvarný cit a touhu po autentickém vyjádření. Svými díly je zastoupen v řadě prestižních a veřejných sbírek v České republice a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Je rovněž autorem desítky realizací v architektuře.

Kurátorka: Lenore Jurkyová