Představení práce Lucie Scerankové a jejích vizí pro dvouměsíční rezidenci v INI / Introducing the work of Lucia Sceranková and her vision for a two-month residency at INI

Jsem obklopen různými dimenzemi, které nejsou viditelné. Nebo lépe řečeno, já je nevidím. Každá z nich přitom nepředstavuje jen nespecifikovaný vnější prostor, vrstvu, která se překrývá s naší realitou. Je to také univerzum plné objektů a obrazů. Ano, ty také nemohu vidět. Jsou to kopie kopií objektů, které známe, a přetrvávající vjemy vjemů obrazů, které každodenně tvoříme (nebo bych měl říct, že je tvoří naše chytré telefony?).

Co když se pokusím porozumět iluzi ne jako způsobu, jakým mě obelstít, ale jako jedinečné chvíli, kdy mohu opravdu spatřit, jak jedna dimenze sklouzává ve druhou? Ani tehdy nebudu schopný plně uchopit co to je a jak bych to mohl změřit, přesto ale budu moci potvrdit, že iluze představuje jen další dveře vnímání.

Práce Lucie nás opakovaně mate stejným vtipem. Jemnou hrou objektů a obrazů. Iluzí, které bychom chtěli uvěřit. Hádankami gest a sémiotiky. Příznačné pro její umění je, že se neobejde bez úsměvu, nebo smíchu.

INI jako otevřený ateliér pro práci s fotografickým obrazem a jeho prostorovým potenciálem. Fotografie jako komplexní intermediální platforma a dynamické rozhraní. Během své dvouměsíční rezidence ohledá Lucia Sceranková posuny fotografie k instalaci a performance či sochařskou práci s obrazem. Bude zkoumat fotografii jako médium, které nezamyká novou realitu pod svým povrchem, ale stává se propustnou membránou.

 

www.iniproject.org