Nevím, kde zůstaneme, až nastane revoluce. Samotný střet s obrazem osvobození může zahrnout, nebo vyloučí. A když se budeme jeden druhého ptát, jestli s námi emancipace počítá, můžeme se od sebe navzájem vzdalovat.

Ariella Azoulay hovoří o schopnosti fotografie ustavit jiný typ občanství, než jaké nabízí stát. Toto občanství se zakládá na společenské dohodě otisknuté ve fotografii. V tomto odkazu se Matěj Pavlík a Lucie Rosenfeldová pokusí nazřít současné obrazy emancipace jako sociální smlouvu, na níž lze participovat. Jejich krátký film rozpracuje formy, již tato smlouva může nabývat a nastolí otázku, zda se sama nepodílí na reprodukování výlučnosti. Vztah k obrazu jakožto participace na společenské dohodě se stane autorům možnou cestou k dokumentárnosti. Co zůstává tomu, kdo je z této participace vyloučen?