Fotografie Marie Elínardóttir zachycují slovy jen stěží popsatelné momenty. Čas, který uplynu,l se zpřítomňuje v podobě vizuálních stop, fotografie nedokumentují konkrétní situace ani nezachycují konkrétní děje, pouze evokují pro autorku zásadní pozitivní situace.
Snímky mohou na první pohled působit nesourodým dojmem. Autorka se zbavuje svazujících pravidel, fotografie nevznikají na základě předem dané estetické konstrukce. Nejedná se o ryze dokumentární práci, fotografie jsou subjektivní autonomní výpovědí a pro diváka silným vizuálním zážitkem.
Štěpán Grygar