Svět se mění. Košatý strom života chřadne. Z posledních sil vykvétá a plodí nový začátek. Koloběh všeho propuká do nového hávu a jiného času. To, co známe, je nenávratně pozměněno vnitřně i navenek. Jako první je to vidět v rostlinách. Zdá se, že pozorují a naslouchají. Podstaty se smísily a z emulzí se stávají homogenní kapaliny. Najednou tu nejsme sami.

  

Násobení velkého množství detailů dá vzniknout celku. Tato věta se v práci Martina Pondělíčka zrcadlí s obyčejnou přesností. Jeho tvorba je velmi náročná na čas, který se stal stěžejním tématem napříč jeho uměleckým portfoliem. Zároveň se ve výčtu děl projevuje i zdánlivá rozpolcenost. Z tohoto důvodu jsou obsahy ambivalentní a mnohoznačné. Chvílemi lze v uvozovkách hovořit o trojím autorství, které může pramenit z rozličných přístupů nabytých studii na Akademii výtvarných umění v ateliéru Intermédií 1, Pedagogické fakultě UK a na roční stáži v Ateliéru textilní tvorby na UMPRUM v Praze.

  

kurátor: Jan Matýsek

foto: Nephro studio