Martin Valenta: O hnutí hippies

Martin Valenta je historik zabývající se středoevropskými dějinami 20. století se zaměřením na fenomén poválečných subkultur. Je autorem několika monografií a řady odborných studií. Jako spoluautor se podílel s Františkem Stárkem na knize Podzemní symfonie Plastic People. Působí jako odborný pracovník v Ústavu pro studium totalitních režimů a jako pedagog na Karlově univerzitě.

Přednáška doprovází výstavu John Fehrheim – Paradise Lost, která předsatvuje fotografie dokumentující život v osadě Taylor Camp. V roce 1969 se několik hippies usadilo na ostrově Kauai na Havaji, kde postupně vznikla širší komunita lidí. Základ tvořili mladí Američané z pevniny stíhaní za potulku, za které nabídl nejprve kauci, a posléze je pozval na svůj havajský pozemek bratr Elizabeth Taylorové Howard. Komunita tu fungovala a rozrůstala se celých osm let. Skládala se ze širokého spektra lidí od zmíněných hippies přes surfaře, volnomyšlenkářské rodiny až po veterány z Vietnamu. Ti všichni bydleli v domech na stromech a samozásobovali se potravinami. V roce 1977 se místní vláda rozhodla zlikvidovat tuto utopickou vesnici a realizovat na jejím místě veřejný park. Místní policie zapálila chatrné stavby a jejich 120 obyvatel muselo čelit novým životním podmínkám.

John Wehrheim zachytil v 70. letech jejich život na více než stovce výjimečných snímků. O čtyři dekády později vznikla kniha a také film, který byl v roce 2019 aktualizován o výpovědi tehdejších obyvatel tohoto vysněného ráje. Výstava přináší kompletní soubor Wehrheimových fotografií a také dokumentární film na stejné téma, které v současné situaci může být dvakrát aktuálnější než před pandemií. Lidé zde utvořili soudržnou komunitu, aniž by byli sešněrování oficiálními regulemi, a vedli pro nás velice inspirativní úsporný životní styl.