Martin Velíšek zůstal věrný malířství i v dobách, kdy nebylo právě u umělecké kritiky v oblibě, a zůstává mu věrný stále. To však neznamená, že se zároveň nevěnuje konceptuální tvorbě. Dokonce dokáže oba tyto pro mnohé umělce neslučitelné tvůrčí přístupy propojit.  

  

V klasické malbě byl akt vždy považován za vrchol malířského umění a je tomu tak i v případě Velíška. Ano, jeho akty demonstrují krásu, magii a soběstačnost malby. Jenže Velíšek u tohoto smyslu klasické malby nezůstává. Ostatně nejedná se vlastně o akty, ale o obrazy nahých žen, které mají svá jména a své individuální příběhy.

   

Vystaven je rovněž cyklus obrazů jablek. Ani v tomto případě se nejedná o prezentaci skvělé malby. Tyto společně vystavené cykly umožňují jiné chápání symboliky ženy a jablka, vytváří nový významový kontrapunkt tohoto ustáleného spojení.

  

Martin Velíšek (*1968) studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jitky Svobodové, Zdeňka Berana, Bedřicha Dlouhého a Miloše Šejna. Teoretickou část disertační práce realizoval pod vedením Miroslava Petříčka. Studium u zmíněných pedagogů se tak či onak promítá do jeho tvorby. V roce 2019 byl v řízení na Akademii výtvarných umění v Praze jmenován profesorem v oboru Volné umění – malířství.

  

kurátorka: Milena Slavická