Předobrazem Mechanického dokumentu jsou reálná prostředí nebo stylizované momenty ze života výrazné osobnosti československého meziválečného období, taneční choreografky a představitelky moderního tance Milči Mayerové. Její působení je úzce spjato s představiteli české avantgardy. Dominikem Gajarským fotografované výjevy, manipulace s geometrickými motivy nebo parafráze konkrétních děl z okolí tvůrců a přátel Milči Mayerové se stávají formou obrazového průvodce. V důsledku vzniklá série diapozitivů nemá charakter archivního dokumentu nebo portrétu, ale spíše studie estetického kánonu moderny. Osud a životní prostor konkrétní osoby se stal východiskem k analýze geometrické abstrakce, kompozice, ale i nahodilé tvarové zástupnosti na základě podobnosti předmětů. I přes toto zobecnění zůstává dílčí obsahovou rovinou v Gajarského Mechanickém dokumentu dobové zákulisí, vztahy, stavby, manifesty a zároveň i současnost, reprezentovaná spoluprací či přátelstvím s příbuznými Mayerové.