Zvykli jsme si slýchat, že žijeme v době mediální, kde nás ovlivňuje a námi manipuluje množství informací, kde se prolíná realita s polopravdami, mystifikacemi a lží. Obrazy Miloše Bárty jsou odrazem této podivné skutečnosti. Vybírá si témata, ve kterých vystupují jako na jevišti dějin osoby, které více či měně poznamenaly XX. století. Na plátnech se tak objevují diktátoři, revolucionáři, prezidenti, ale i umělci a fragmenty jejich děl. Tyto postavy doprovázejí jejich milenky, často ženy typu femme fatale, prostě jejich múzy. Tyto aktéry zasazuje často do situací, kde fikce překrývá skutečnost a naopak. Protože každý tento obraz ukrývá příběh, lze na ně pohlížet i jako na hádanku, kterou je možno rozluštit. Klíč v rukách drží ten, kdo se orientuje v dějinách a kultuře XX. století. Obrazy jsou doprovozeny texty, citacemi i úvahami, útržky rozhovorů, na jejichž pravdivost by sám Miloš rozhodně nepřísahal. Fikce? Skutečnost?

Miloš Bárta (*1962 v Karlových Varech )
“Jsem zřejmě typem umělce, který neměl ambice vystavovat v oficiálních galeriích, jelikož jsem vyrůstal a žil v totalitní společnosti. Ten, kdo chtěl tehdy dosáhnout uznání, musel svoji činnost přizpůsobit oficiálnímu kánonu, tedy socialistickému realismu. Kdo se nechtěl zaplést s komunistickým režimem, ten na umění buď rezignoval, nebo tvořil tzv. „do šuplíku“. Právě to byl i můj případ. Umění se pro mne tak stalo formou relaxace, ale i komunikace s přáteli. Výstavní aktivity byly vázány na privátní prostory nebo přírodu. Po revoluci jiný způsob života a nové starosti často zatlačily mou výtvarnou aktivitu na dlouhá období do pozadí. Teprve v posledních letech jsem opět nalezl zálibu v malbě.”