Miluji věci, mlčenlivé soudruhy

Mlčí, čekají, mlčí,

a přeci

tolik by chtěly trochu si porozprávět!

Proto miluji věci

a také miluji celý svět.

Svoboda jedince tradičně spočívala v tom, že se měl stát subjektem zodpovědným sám za sebe. Dnes toužíme po tom stát se objekty. Hledáme osvobození z područí světa v intimním vztahu s věcmi. Teprve když se napojíme na technologie, žijeme a volně dýcháme. Věci začaly žít, komunikují, mluví na nás, smějí se, pláčou, nadávají. Milujeme je, štvou nás, toužíme po nich. K druhým lidem se čím dál více chováme jako k věcem, k věcem se chováme jako k lidem. Chceme být věcmi, už proto, že to často znamená lepší zacházení, než zažíváme jako lidé.