Od podlahy

Výstavní projekt, který se snaží postihnout fenomén kutilství v rámci současného českého umění.

Výstava je pořádána v rámci studijního předmětu Kurátorský workshop studenty prvního ročníku navazujícího magisterského oboru Kurátorská studia Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Claude Lévi-Strauss je jedním z mála filozofů, který se snažil teoreticky popsat fenomén kutilství napříč dějinami. Kutilství, které Lévi-Strauss spojuje s mytickým myšlením, může v technické sféře dosáhnout nevídaných výsledků. Kutil se odlišuje od inženýra či vědce tím, že ke svému počinu nepoužívá suroviny a nástroje uzpůsobené speciálně k danému záměru, ale jeho pravidla hry jsou vyznačena jednoduchou premisou: vystačit si vždy s tím, co má doma. Základem jeho činnosti je využívat veškeré příležitosti dovolující obohacování a obnovování kutilovy sbírky nástrojů a předmětů. Mnohdy tak vznikne různorodá a nesourodá směsice pozůstatků po předchozích montážích a demontážích. Takový kutil se bezpodmínečně řídí zásadou, že „se to vždycky může hodit“. K definování nového výrobku si vybírá již existující předměty a s jejich pomocí jim dává nové místo, funkci nebo význam.

Koncept výstavy Od podlahy se odkazuje na historické souvislosti sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století, pro které bylo vymýšlení „zlepšováků“ a konstruování „něčeho z ničeho“ koloritem každodenního života normalizačního Čechoslováka. Velký podíl na růstu domácího kutilství měl politický režim, který nepřímo inicioval rozkvět této subkultury. V dnešním slovníku bychom mohli nalézt moderní označení pro kutilství v podobě DIY – ,,do it yourself“, neboli „udělej si sám“. Příznačnou kutilskou estetiku a metodu práce si vědomě i podvědomě začali přisvojovat umělci a přidali k ní svůj osobní příběh, postoj či do ní promítli reflexi doby. Výsledná díla se tak mohou vyznačovat absurdním nádechem, ironickým motivem či nadsázkou. Výstava Od podlahy se tento fenomén kutilství snaží postihnout v současném českém umění, především na ústecké umělecké scéně. Umělci již nenesou břímě totality a nedostatkového zboží, které by museli nahrazovat dostupným materiálem. Otázkou tedy je, proč je tato vizualita a způsob práce na bázi kutilství stále aktuální?