Okraje kraje / vernisáž uměleckých intervencí

Zóna pro umění 8smička zahájí v pátek 7.6. čtvrtou výstavu – Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny, která představí 13 tvůrců, poutníků a hledačů v temnotě spojených v minulosti i dnes s tímto krabatým krajem. Po vernisáži následuje výlet, na kterém se seznámíme s uměleckými intervencemi, které výstavu doprovází.

Tři intervence nesou název Okraje kraje a doprovází výstavu Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny. Dva současní umělci a jeden architekt dočasně oživují tři lokality v trojúhelníku Humpolec – Ledeč n. Sázavou – Havlíčkův brod. Inspirací jsou umělcům dva zemřelí vysočinští géniové (G. Mahler, B. Reynek) a jedna architektura (Melechov).

Břeh potoka v Petrkově, je místem, kde se na louce za mlýnem pásly ovce Bohuslava Reynka, a kde najdete instalaci Jana Šerýcha inspirovanou grafikou Odpočinek na útěku do Egypta. Dvůr bývalého zájezdního hostince (dnes Pension Mahler) v Kalištích hostí zvukovou instalaci Stanislava Abraháma s názvem Píseň o zemi. Zalesněná homole Melechov, kde pohanští předkové pořádali své slavnosti se stala místem inspirace pro umístění kruhové levitující lavice Josefa Čančíka.

Umělci: Stanislav Abrahám, Josef Čančík, Jan Šerých
Kurátor projektu: Dan Merta

PROGRAM:

8.6.2019 / zóna pro umění 8smička 

10:00 komentovaná prohlídka výstavou Vrchovina, krabatina, mrchovina

10:45 odjezd na výlet spojený s vernisážemi uměleckých intervencí Okraje kraje (Petrkov, Melechov, Kaliště)

11:00 Kaliště, Pension Mahler / Stanislav Abrahám

12:00 Melechov / Josef Čančík

13:00 Petrkov / Jan Šerých

14:00 návrat do Humpolce

Doporučujeme rezervovat si místo ve vernisážovém okružním spoji na info@8smicka.com.

Lokalita: Petrkov
Autor intervence: Jan Šerých
Název: Ohniště
GPS: 49.5697286 N, 15.5645767E

Lokalita: Kaliště, Penzion Mahler
Autor intervence: Stanislav Abrahám
Název: Píseň o zemi / Das Lied von der Erde
GPS: 49.5923653 N, 15.3054294E

Lokalita: Melechov
Autor intervence: Josef Čančík
Název: ECHTheptagram
GPS: 49.6438039 N, 15.3181483E

PRAKTICKÉ INFO: 
Okraje kraje najdete v okolí 8smičky do konce léta. Do Petrkova lze využít vlakové spojení z Humpolce a Havlíčkova Brodu. Na Melechov lze dojít pěšky z Ledče nad Sázavou, do Kališť snadno dojedete z Humpolce na kole, autem či po svých a nelze nevyužít služeb zdejších restaurace.

TEORETICKÉ INFO: 

Jan Šerých / Ohniště 

Východiskem konceptuální instalace Jana Šerýcha je grafika Bohuslava Reynka Odpočinek na útěku do Egypta z roku 1948, jejíž výjev je zasazen do reálného prostředí – na břeh potoka Žabince, kam Reynek od války chodíval pást ovce. Kolemjdoucí už ze silnice zahlédne pozůstatky ohniště, poblíž něhož je rozmístěn větší počet bílých, v krajině nepatřičných dřevěných židlí. Evokují snadno pocit hlediště, odkud sledujeme dávno proběhnuvší pohyb, chvatně opuštěné místo odpočinku. Autor sám vnímá svou instalaci jako nejasný mix autenticity a patosu pramenící z reynkovské aureoly a zároveň jako alternativní pohled na Bohuslava Reynka, spočívající mimo jiné v divákově introspekci.

Stanislav Abrahám/ Píseň o zemi (Das Lied von der Erde)

Zvuková instalace Stanislava Abraháma zpracovává prostřednictvím nahrávek ptačího zpěvu notaci skladby Gustava Mahlera Píseň o zemi (Das Lied von der Erde) uvedenou po Mahlerově smrti v roce 1911. Elektronicky zaznamenaný notový zápis skladby je výchozí šablonou pro manipulaci nahrávek ptačího zpěvu. Píseň o zemi tak v rodišti skladatele přednesou pěvci okřídlení. Instalace je důvtipně uschována v ptačí budce, která stojí na tyči v prostorách dvora rodného domu skladatele v Kalištích (dnes Penzion Mahler).

Josef Čančík/ ECHTheptagram

Architektonická intervence pracuje s objektem měřické věže Melechov, postaveným v místě důležitého geodetického bodu. Pro okolní obyvatele je melechovská „rozhledna“ záhadným místem s hmatatelným geniem loci. Architekt Josef Čančík nahlédl architektonicky nadčasovou stavbu, která od roku 1937 slouží jako bod Základní trigonometrické sítě, jako pěší turista či cyklista. Z pouhé „měřírny“ ji povýšil na odpočívadlo, „útulnu“, která, ačkoli není přístupná veřejnosti, nabízí nečekaný prostor k odpočinku. Výchozím bodem je právě fakt, že věž nelze navštívit. Tedy se na ní můžeme alespoň pohoupat.