Ondřej Michálek, Nenadálá vlna II, 2018

Ondřej Michálek se zaměřuje převážně na volnou grafiku. Rád se opírá o metaforická podobenství. Pracuje s variabilním množstvím různorodých prvků a prostupujících se témat, ale i se sítí impulsů, jež nás každodenně obklopuje, a rafinovaně je překlápí do výmluvných motivů. Jeho tvorba ve svém spektru je cenná svou kompaktností, systematickou návazností a uceleností výpovědi. V pestré a bohaté škále jemnocitu zachycuje existenciální stavy, prožitky, pocity i jevy okolo nás. Volná grafika je pro Ondřeje Michálka svorníkem všech estetických a kognitivních kapacit člověka. Vychází z impulsu rukodělných kreseb, které se následnými technickými postupy a experimenty v Ondřejově magické laboratoři proměňují v obrazy poetické mystifikace, vyžadující nicméně jistý čas a soustředění pro jejich čtení.

 

Výstava Nenadálé vlny a jiné jevy naznačuje průchod podobenstvím brány do města či z města, dotek vrcholů, vzhlížení k monumentům, ale i stíny coby signály sebereflexe, vedoucí přes pomyslné mosty půstu k naději v hojnost plodů, nečekanou úrodu v imaginárních nových zahradách našeho bytí.