Ondřej Sekora (1899–1967) patří mezi význačné osobnosti české kultury 20. století a všichni jej dodnes znají především díky jeho knihám pro děti. Rozsah Sekorových tvůrčích aktivit ovšem dalece překračoval hranice dětské literatury a působí impozantně i více než pětapadesát let po jeho úmrtí. Sekora začínal jako žurnalista v Lidových novinách, kam přispíval sportovními reportážemi, karikaturami, kresleným humorem, obrázkovými seriály i ilustracemi textů jiných autorů. Vřelý vztah ke sportu jej přivedl například k roli lyžařského instruktora v Alpách, ale také se díky němu stal propagátorem ragby v Československu – přeložil jeho pravidla, trénoval několik týmů a dlouho působil jako rozhodčí. Láska k výtvarnému umění jej zase nasměrovala k soukromé malířské tvorbě, jejíž nejzajímavější část byla inspirována dílem francouzského výtvarníka Henriho Rousseaua. Zájem o přírodu Sekoru podnítil nejen k vytvoření Ferdy Mravence a mnoha dalších zvířecích hrdinů, ale též k budování sbírky hmyzu. Jeho záliba v obrazovém vyprávění zapříčinila, že je dnes vnímán jako jedna ze zakladatelských osobností českého komiksu. Úspěch knížek s Ferdou Mravencem mu otevřel dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem, filmem a později i televizí, kde si mohl vyzkoušet pozice scénografa, kostýmního výtvarníka nebo scenáristy. Jako zaměstnanec Státního nakladatelství dětské knihy měl po druhé světové válce několik let možnost ovlivňovat podobu publikací pro nejmenší čtenáře z pozice redaktora.

 

Sekorova všestrannost ovšem měla také jeden paradoxní důsledek – vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. Jeho schopnost propojit do jednoho organického celku textové a obrazové sdělení způsobila, že byl v každé umělecké disciplíně vnímán tak trochu jako vetřelec – mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dosti podobně i v dalších oborech. Stávající výstava, která je uspořádána u příležitosti 90. výročí zrodu Ferdy Mravence, má proto ambici ukázat jak Sekorovu povědomou tvář, tak připomenout i jeho polohy, které jsou stále známé spíše jen specialistům na dané oblasti. Ve výsledku si tedy výstava klade za cíl prezentovat Sekorovu tvůrčí osobnost v celé její mnohotvárnosti

 

kurátor: Tomáš Prokůpek