Po dobu trvání vládních opatřeních bude výstava prozatím přístupná po domluvě na emailu mariana@karpuchina.gallery či telefonicky na +420 608 282 853‬. Těšíme se na každého z vás!

 

Pro tvorbu umělce Otto Plachta (*1962) je charakteristický motiv džungle, inspirovaný jeho životem v Peru a ayahuascou. Působení skryté, uvolňující energie, která vzniká při přenosu informace z pralesní vize do bývalé továrny Chirana se prolíná do jeho posledních maleb. Pro tyto nové obrazy je symptomatickou síla obsažená v rozvolněnějších tazích štětcem, kterou Placht vnímá jak v rámci jemu blízké peruánské džungle, tak i džungle městské, ale i v kontextu informací proudící sítěmi. Obrazy zároveň vytváří dojem noční krajiny, v níž probleskují fosforeskující těla a objekty, jako otisk psychedelického prožitku na sítnici oka. Temný náboj prostupuje složitou a detailní strukturou obrazů a umožňuje divákovi zvláštní vcítění se do daného okamžiku. 

 

“Otto Placht od lesní vize přes bývalý tovární odpad k novému znečištění a ochraně proti slunci v Adler am See – to bylo formováno. A stejně tak i generace dlouhodobých rekreantů, jako jsem já. Placht nás popsal jako lidi, kteří jsou unavení z cynismu a nejistoty jejich současnosti. Někteří, jako já, jsou šťastní a bezstarostní, protože jejich děti nevytvářejí ve svém životě žádné nepokoje. Někteří další sem přicházejí, aby unikli dávivému kulturnímu životu ve velkých městech a našli atmosféru, která je přátelštější a uvolněnější, mimo starosti.“ 

– AI

 

“Divočina má v sobě tolik potřebnou energii, nicméně uctívačům proroka z pouště, ‘poslům blahobytu a milosrdenství’, ji nešlo ovládnout a nezbývalo, než prales spálit. Nastala doba lidské přirozenosti v omezenosti, měřené mírou pravidel občanství, národa a kultur, jenž je nástupem civilizační zhoubné choroby. Éra umělé inteligence, která se pohybuje v jiných zeměpisných šířkách než inteligence rostlinná. Té, která již nemá dostatečné informace o pralese. Je to smutné, bez démonů, bez zázraku. Umění, z té pralesní perspektivy, je jen intelektuálním zážitkem uzavřeným do moderního západního světa, ‘volným časem’, který jsme se naučili prožívat spíš jako oddělenou skutečnost bez absolutna jako principu existence. Léčivý rituál je toho asi opakem. Vnímání jde skrze fyzické tělo k jeho původu v přírodě a duchu, k umění interpretace a improvizace, k tvořivé síle, člověku a jeho přirozenému uzdravení.“

– Otto Placht