Lidická sbírka vznikla na základě výzvy anglického lékaře Barnetta Strosse v roce 1966, který oslovil umělce z celého světa, aby darovali svá díla pro výtvarné muzeum v Lidicích. Sbírka se utvářela ve 3 fázích – v období 1967 – 1969 bylo shromážděno 357 děl z celého světa, v roce 1997 shromáždil berlínský galerista René Block dalších 53 děl významných německých umělců, v poslední fázi od roku 2000 do současnosti bývá přijato do sbírky přibližně 5 – 10 děl ročně. Od roku 1967 byla díla svěřena do správy Středočeské galerie, později Českého muzea výtvarného umění v Praze, které ji v letech 1972, 1982 a 1992 prezentovalo na výstavách v Praze, Kladně i v Lidicích. V roce 2003 byla Lidická sbírky převzata do správy Památníku Lidice – Lidické galerie, kde je také od stejného roku vystavována a částečně uložena v depozitáři.
 
Charakter sbírky je značně různorodý jak z hlediska dobových výtvarných orientací, tak z hlediska zastoupených výtvarných disciplin. Jedná se o různé umělecké předměty – obrazy – malby, oleje, kresby, grafiky, linoryty, tisky, lepty a plastiky, dřevoryty, kovoryty, fotografie, dřevořezy, objekty, tapiserie, instalace aj. Lidickou sbírku je možno rozdělit do 3 významných částí: a) Sbírka děl českých a slovenských výtvarných umělců: vznikla v roce 1968, kdy bylo do sbírky přijato 51 děl významných českých a slovenských umělců, další díla přirůstala v průběhu let a v současnosti je doplňována z velké části díly umělců, kteří vystavují v Lidické galerii. V této části sbírky jsou zastoupeni čeští umělci Břetislav Benda, Vincenc Beneš, Cyril Bouda, František Foltýn, František Gross, Miloslav Hejný, Adolf Hoffmeister, Miloslav Holý, František Josef Jíra, Jiroudek Václav Kiml, Eva Kmentová, Pravoslav Kotík, František Mertl, V. V. Novák, Jan Smetana, Karel Souček, Karel Svolinský, Vojtěch Tittelbach, Rudolf Uher, Jitka a Květa Válovy, Olbram Zoubek a další, ze slovenských umělců to je Ladislav Guderna nebo Rudolf Uher. Z posledních českých přírůstků do LS od roku 2003 jmenujme např. Karla Malicha, Jana Rabu, Luďka Tichého, Kurta Gebauera nebo Jiřího a Jiřinu Hankeovi. b) Sbírka děl německých umělců: byla iniciována v roce 1967 a později znovu v roce 1996 berlínským galeristou René Blockem, v roce 2002 byla doplněna o díla umělců ze spolku Künstlergilde. Tvoří ji 181 děl. Nejhodnotnější dominantou této části Lidické sbírky je obraz Gerharda Richtera „Onkel Rudi“, který je často zapůjčován v souvislosti s pořádáním nejprestižnějších světových výstav. Z dalších významných německých umělců je možno jmenovat Josepha Beuyse, Jochena Gerze, Jorga Immendorfa, C.O. Paeffgena, Sigmara Polke, Rosemarie Trockel, Wolfa Vostella. c) Díla dalších evropských i světových umělců: tato část sbírky vznikala převážně v letech 1967 – 1969 na základě první výzvy, na kterou reagovali mnozí umělci světového významu – např. Peter Blake, Jean Effel, Renato Guttuso, Jean Lurcat, Roman Opalka, Eduard Pignon, Leopold Survage, Rufino Tamaya, Emílio Vedova, Ignacy Witz. Ze sbírky je ve stálé expozici vystavena přibližně jedna třetina, ostatní díla jsou uložena v depozitáři Lidické galerie. Dnes čítá Lidická sbírka celkem 433 prací od 331 autorů – a můžeme ji považovat za soubor moderního světového umění, který je v našich uměleckých sbírkách zcela ojedinělý. Jeho kladem i záporem je skutečnost, že původně vznikl bez uvážlivého výběru zcela spontánně. Místy nevyrovnanou kvalitu však jednoznačně vyvažuje historická hodnota této sbírky, jejíž vznik a historie nemá ve světě obdoby.