Společná výstava umělců Otto Zitka (narozen 1959, žije ve Vídni) a Pavla Hayeka (narozen 1959, žije ?v Brně), iniciovaná ještě brněnským galeristou Karlem Tutschem, představí dvě odlišné, ale vzájemně se doplňující umělecké pozice. Jejich spojení není ani tak výrazem předrepublikového demografického vztahu Brna k Vídni, Hayek pozval Zitka z důvodu tvůrčí spřízněnosti (Otto Zitko ostatně není českému prostředí znám jen realizacemi vně jeho hranic, vystavoval například v Rakouském kulturním fóru v Praze nebo právě v galerii Karla Tutsche Na bidýlku v Brně). Kompozice Hayekových obrazů jsou kompozicemi jen do stejné míry, jako je Zitkovo gesto pravým gestem. Barbara Steiner v této souvislosti hovoří o Zitkově komponovaném gestu a Jiří Valoch o Hayekových obrazech bez kompozice – strukturách sui generis. Strukturální východisko je onou velkou souvislostí mezi oběma uměleckými přístupy, mezi Zitkovou nekonečnou čarou obrůstající obrazy a vnitřní zdi Domu umění a půdorysně konkrétními Hayekovými strukturami, které „se samy“ staví do pozice demokraticky uspořádaných forem a nehierarchie dekoru.