Jakým způsobem, v rámci jakých podmínek a vztahů, to co děláme, spoluutváří svět. Nejen jak ho známe, ale i takový svět, který bychom chtěli sdílet, pro který má smysl pracovat. To je “práce na budoucnosti” z názvu výstavy Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského, kteří k ní přizvali dva hosty Václava Janoščíka a Davida Fesla. Výstava není retrospektivou, ale naopak prezentuje zcela nové práce, které jsou spojené na jedné straně s tématem práce a jejího sdílení, na druhé straně s problémem komunikace a její nefunkčnosti. Práce i komunikace proto nejsou pouze tématem, ale uskutečňují se v samotné výstavě ve formě zón určených k práci, odpočinku a setkávání. Výstava tak není jen dosud největší výstavou obou autorů, ale zve diváky k jinému, intimnějšímu setkání s uměleckou prací a s možností vstoupit do prostoru práce a komunikace.

 

Kurátor: Václav Janoščík

Architekt výstavy: David Fesl