Persona forte, společný projekt Markéty Magidové a Jana Pfeiffera, funguje jako divadelní představení i výstava – předměty ze scény se stávají výstavními exponáty, zároveň tyto artefakty slouží dramatizovanému příběhu pro dva herce, jeden hlas a mnohonásobně více literárních postav. Hlavním tématem projektu je fenomén vyprávění, způsoby, jak (ne)sdělovat své zážitky a jak tyto formy komunikace ovlivňují psychiku a mezilidské vztahy. Důraz je kladen nejenom na slovní projev, silně akcentována je i gestická a pohybová složka dorozumívání – a to jak u osob zdravých, tak i těch nemocných.

U výtvarníka Jana Pfeiffera se analytická zádumčivost nad historickými, politickými či sociokulturními jevy setkává s upřímnou fascinací mytologickou a náboženskou symbolikou. To, co jej primárně zajímá, jsou někdy téměř nepostřehnutelné mechanizmy a konotace, které dané historické či společenské momenty utváří či obklopuje. Nebo obráceně zkoumá dané mechanizmy a konotace jako následky iniciačního, spouštěcího momentu, ve kterém nastává historický či spoločenský pohyb.

Práce Markéty Magidové analyzuje vztahy mezi racionalitou a představivostí, virtualitou a realitou. Zajímají ji různé podoby řeči a komunikace, často spolupracuje s básníky, literáty či herci. Blízkými médii se jí stávají zejména video, instalace, performance či knižní formát.