Název výstavy vzešel z jistého myšlenkového pozadí, které je smyslem fungování galerie a souvisí s príbehem ukradeného obrazu malíře Karla Lišky. Na tomto obraze byla zachycena budova Koh-i-nooru z nedalekého kopce Bohdalec. Přistoupil jsem k této skutecnosti velmi jednoduše a sice, že jsem se pokusil dostat na místo, odkud Liška obraz maloval. Můj zájem však nebyl rekonstruktivní, tedy nehledal jsem fyzické místo, ale spíš jsem se nechal inspirovat novými podněty, které les na Bohdalci nabídne a vytvořit novou skutečnost, kterou jsem se snažil přijímat. Ani původní podoba Liškova obrazu není zdokumentována a je jen spekulativní. Nešlo mi ani o směr pohledu z místa, odkud jeho malba vznikla.

Pracuji dlouhodobe s přírodou, jakýmsi přírodním duchem a výběr tohoto tématu nebyl náhodný. Snažil jsem se motivy nasbírat cestou na místo a vytvořit pár skic. Les jsem zkoumal za ruzných světelných podmínek a snažil se dotknout vnitřního pocitu z místa. Tento dojem utvářel i vítr ohýbající větve stromu a šelestění listí, stupně naoranžovelých odstínu barev nebo teplé únorové polední svetlo za zády. Pro výsledný obraz jsem zvolil velkoformátový akvarel, který by měl též být experimentem pro mne jak zvoleným formátem tak systémem přípravy obrazu.

Rám, který na místě ukradeného obrazu zůstal mi posloužil jako doplněk uchopení výsledné instalace. Bílé místo rámu v šedé stěně se tohoto skutku má dotknout a zároveň vytvořit nový rám pro vzniklý obraz.