Tomáš Moravec dlouhodobě sleduje proces změny a potenciál, který s sebou nese. Sleduje otisk, který zanechává v materiálu nebo v okolním prostředí, zaznamenává jej v čase. Výsledný (video)záznam sice celý děj uchovává, nezbytně však dochází k jeho obsahovému vyprázdnění. Obraz pozbývá na plasticitě. V prostorových (video)instalacích autor usiluje o opětovné vyjevení děje, zhmotnění obrazu, který se však v okolním prostředí vyjevuje pouze fragmentárně. Útržkovitost zobrazení nás podněcuje k dohledávání obrazu v jeho celistvosti. Vědomě či nevědomě jej dotváříme skrze vlastní vizuální zkušenost, naplňujeme ho novým obsahem. Obraz tak znovu získává na plasticitě a aktuálnosti.

Tomáš Moravec patří mezi mladší generaci umělců, kteří se aktivně pohybují na pražské umělecké scéně. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Ateliéru monumentální tvorby Jiřího Příhody, ale již při studiu na Západočeské univerzitě v Plzni v Institutu umění a designu, který v té době vedli Michal Pechouček a Dušan Záhoranský, se projevily jeho snahy intervenovat do veřejného prostoru. Autor se zaměřuje zejména na jeho prostorové a situační kvality. V podobě videoperformancí či dokumentace situačních událostí se pečlivě věnuje pozorovanému prostředí či objektu, které důsledně a vtipně proměňuje. Cílem jeho realizací se v poslední době stavá samotný galerijní prostor a proces příprav jeho konceptuálních site-specific intervencí. Dočasnou úpravou prostorové situace, zcela volnými a médii nijak nevyhraněnými způsoby, autor komunikuje a manipuluje s vizuální zkušeností. Jestliže jeho dialog s veřejným prostorem a jeho urbanistickou strukturou měl lehce znejišťující provokativní významy, tak navazující intervence v galerijním prostoru komunikují se samotným objektem či jeho stopou či iluzí. Reflektují problematické vztahy či hledají cesty ke koexistenci.