Některé procesy nás přímo neovlivňují, ale při jejich sledování se v nás katalyzuje naše vlastní zkušenost. Západ slunce, pohyb tělesa za horizont, je ve skutečnosti pohybem pozorovatele, ve kterém se přehrává jeho vlastní příběh. I každá socha má svou vlastní časovou osu – svůj příběh. Vznikla, je pozorována zas a znova, a její význam se stále mění.