QSL lístky

QSL lístky jsou lístky formátu pohlednice, které si
mezi sebou vyměňují radioamatéři, podaří-li se jim navázat
oboustranný kontakt. QSL je zkratka původně používaná námořní
službou, je to kód pro radio-telegramovou odpověď I
can acknowledge receipt
[Potvrzuji
příjem.]. Takové lístky pak obsahovaly nejdůležitější údaje
o odesílateli: název země a vysílací stanice, přesné umístění
a kmitočet signálu stanice a datum a čas navázání spojení.
Zasílání těchto věcných, avšak velmi důležitých údajů
bylo pro radioamatéry překvapivě častou příležitostí za
pomoci neotřelých grafických a ilustrátorských postupů vytvořit
jakési svébytné osobní vizitky; prostě takříkajíc pokusit se
skrze výtvarnou stránku lístků odhalit svá skrytá já.

QSL lístky se tak šířily stejnou rychlostí jako
radioamatérismus. Tyto zprávy o kvalitě signálu pomáhaly ke
zdokonalování technických stránek vysílání a radioamatéři
byli vždy patřičně hrdí na svou schopnost signály z velké
dálky přijímat. První sběratelský zájem o tyto lístky propuká
překvapivě již ve 20. a 30. letech minulého století. V Americe
se QSL lístky dočkaly největší popularity v období 60. a 70.
let rovněž minulého století, a to především díky klesajícím
cenám radiových technologií a díky rozšíření takzvaného
Citizen Band radia [CB radio – občanské radio]. QSL lístky se
tak staly populární mezi nejrůznějšími obchodníčky, řidiči
kamiónů a radionadšenci a od poloviny 70. let rovněž mezi
amatéry z řad nejširší veřejnosti. QSL lístky se také
dočkaly nejrůznějších úprav: některé byly vlastnoručně
nakreslené, jiné pocházely z prefabrikovaných základních šablon
nebo byly na zakázku speciálně navrhovány umělci nesoucími
poetická jména typu Squeaky, Sundown, D. P. The Viking, Brushstroke
či Runnin’ Bear, který se stal ve světě QSL lístků jménem
nepřehlédnutelným, neboť Jesse Anderson, jak se Runnin’ Bare
občansky jmenoval, vytvořil úctyhodných 3 200 číslovaných
lístků (přesně).

Na druhé straně oceánu, v Československu, se
jedna z prvních zmínek o QSL lístcích objevuje v časopise
Československé radiorevue,
a to již v roce 1925. Během okupace se radioamatéři ještě
svobodně účastnili odbojové činnosti, po nástupu komunistického
režimu však byla organizace ČAV (Českomoravští amatérští
vysílači) začleněna do ROH a v roce 1951 se stala součástí
Svazarmu. Bývalý režim kontroloval nejen činnost radioamatérů,
ale snažil se usměrňovat i vizuální a obsahovou stránku QSL
lístků. V časopise Krátké vlny
(č. 11, ročník 1951) vyšel článek QSL
lístky, jak mají a nemají vypadat,
ve kterém se píše: QSL lístek je jednou ze
zbraní, jimiž československý amatér bojuje za udržení
světového míru. QSL lístek má být propagátorem přírodních
krás naší vlasti, má ukazovat příslušníkům kapitalistických
států, jak žijí naši pracující, jaká mají rekreační
střediska apod. Krásné vzory QSL lístků máme od soudruhů ze
Sovětského svazu. (…) Je opravdu na čase, aby se všichni
českoslovenští radioamatéři vypořádali jednou provždy s
kýčovitými obrázky na svých QSL lístcích. Různé karikatury,
jako Nickey Mouse, sv. Heaviside a podobné stvůry, nejsou vhodnými
náměty na lístky československého radioamatéra.

I v současnosti QSL služba ve své původní podobě,
tedy v podobě tištěných a poštou zasílaných lístků,
nadále funguje (v České republice např. funguje QSL služba,
která kvesle hromadně
rozesílá do zahraničí), avšak ze své větší části se
přesunula na internet. Jeden ze dvou hlavních servisů v této
oblasti nabízí mimo předání technických informací také
zaslání fotografie či gifu. Vizualita se s nástupem digitálních
médií přirozeně proměnila, z fotokoláží ale lidový humor
nevymizel a mnohé digitální QSL lístky by mohly být inspirací
pro vyznavače tzv. antigrafiky.

V prostorách naší galerie Xao vystavíme jak
ukázky ze sbírky amerických QSL lístků z doby jejich největšího
boomu v 70. letech 20. století, které nám zapůjčil ilustrátor a
komiksový tvůrce James Turek, tak historické QSL lístky z
Československa. Československou část výstavy připraví sami
členové Českého Radioklubu, Ladislav Polák a Jan Litomský,
kteří téma QSL lístků detailně zpracovali a lístky
zarchivovali v několika svých elektronických publikacích.

Přestože je podstatou QSL lístků informacemi
technického rázu vyplněná funkční tabulka, je jejich vizualita
neuvěřitelně různorodá. Najdeme zde historické QSL lístky
řešené jako čistě typografické kompozice vytvořené pomocí
knihtiskových písem a štočků nebo jindy zase lístky
připomínající pohlednice s klasickými vyobrazeními míst jejich
původu (např. s panoramatem Prahy či s Máchovým jezerem) či s
osobnostmi s místem původu spojenými a ideologicky vhodnými (QSL
lístek s Juliem Fučíkem nebo Boženou Němcovou). Zvláště
pozoruhodné jsou ilustrované lístky s humornými kresbami,
karikaturami radioamatérů či s osobními narážkami nebo
s popkulturními odkazy, na kterých jsou jakoby mimochodem ony
povinné technické informace zakomponované přímo v kresbě. Na
tomto typu lístků, které byly populární hlavně v Americe v 70.
letech minulého století, ale inspirovaly i československé
radioamatéry, se často objevují motivy, na které by přeškolený
ilustrátor nepřišel: kovboj-radioamatér tak například vysílá
ze hřbetu svého obřího králíka, rytíř v brnění hasí dračí
ženu, která vydechuje plameny, nahý muž se plaví po moři na
korábu-rybě, ze které mezitím řada žen raději seskakuje do
vody. Krása kresby nevyškoleného talentu je mnohdy obdivuhodná a
fascinuje svou hravostí, originalitou i tiskovou patinou. QSL
lístky, suvenýry dnes téměř zapomenuté interakce na rádiových
vlnách, tak zůstávají stále inspirativními grafickými
artefakty.

V rámci doprovodného programu proběhne přednáška o
radioamatérské činnosti v Československu. Termín bude
upřesněn.

Zdroje:

Jordan Smith, Public
Collectors,
Inventory Press, LLC

Ladislav Polák, OK1AD,
Album historických QSL lístků československých radioamatérů z
let 1946-1952.

Za laskavé zapůjčení osobního
archivu děkujeme Jamesovi Turkovi, Ladislavu Polákovi a Janu
Litomskému z Českého Radioamatérského klubu!