Výstava kreseb a prací na papíře Jiřího Načeradského (1939 – 2014), Josefa Bolfa (1971) a Lubomíra Typlta (1975) je prezentací tvorby bývalého profesora a jeho dvou výrazných žáků. Námětem výstavy je zpřítomnění něčeho, co všechny tři autory zároveň propojuje a zároveň přesahuje. Je to něco, co bychom mohli pojmenovat jako společný zájem všech tří umělců na rozvíjení určité vizuální tradice stejně jako zájem na jejím rozbití a tvůrčím překonání. Výběr prací se záměrně nedrží žádných omezujících kritérií. Zahrnuje různě datované kresby (nejstarší kresba z roku 1962, nejmladší z roku 2014) různé povahy (skici, studie, kvaše, samostatné kresby apod.). Jediným měřítkem výběru je důraz na příbuznou výrazovou rezonanci, která prostupuje jednotlivé práce. Směrodatný je přístup všech tří umělců k tvorbě. Prozrazuje příbuzné stanovisko ve vztahu k minulosti, kterou je třeba modifikovat a podrobit současnému výrazu. Nejde o to zříci se minulosti a malířské tradice, ale o to, získat z ní to, co rezonuje se současností. A naopak do demontovaných matric tradice integrovat cizorodé prvky současnosti, aby obraz neztratil kontakt se svou dobou a naplňoval svou základní funkci – prolomit se do svého času a učinit z něho tvar.

Výstavu doprovází vydání katalogu s širším výběrem děl všech tří autorů a s textem kurátora výstavy Petra Vaňouse.

Kurátor: Petr Vaňous