Roman Franta

Tvorba Romana Franty se pohybuje ve většině případů v okruhu malby, a skládá se z několik etap, jež mají společný základ. Tímto základem jsou především rostlinná, zvířecí a společenská témata. Jeho obrazy jsou nezaměnitelné, od samého začátku s jasným konceptem. V prvním velkém projektu představil spojení expresivní malby s japonskou rytmickou hudbou. Záliba ve fotografování detailů přírodnin jej zavedla k zachycení skrumáže rostlin, plodů nebo části zvířecích těl. Následně přichází období „broučích“ obrazů. Brouk se stává elementární jednotkou, kterou autor řadí do struktur. Z těchto broučích jednotek vznikla série portrétů přátel, ale i známých osobností, která je plná ironie až sarkasmu. V těchto dílech autor používá popisné, realistické zobrazování. Postupně se jeho pohled zaměřuje na stav společnosti a tuto realitu ironicky glosuje, vyvolává svým dílem kontroverzní diskuzi. V tomto období experimentuje s rozvolněnou až gestickou malbou.

V posledních letech se centrálním motivem staly knihy, jako estetické a umělecké objekty, knihovny, zátiší s knihami. Aktuálně se objevují v nových malbách série portrétů, nebo výřezů části lidských obličejů. Tento způsob vyjádření systematicky zpochybňuje lidskou jedinečnost. Roman Franta ve svém díle reflektuje dění kolem sebe, hravě, s nadhledem a ironií, zároveň nechává divákovi prostor pro jeho vlastní asociace.

Roman Franta (*1962) v letech 1990–1997 studoval na AVU v Praze (B. Dlouhý, A. Veselý), 1993–1994 v San Francisco Art Institute v USA (J. Morgan, J. Hatofsky, K. Anno). Od roku 1997 působil jako asistent na AVU v Praze, na české výtvarné scéně se pohybuje již od roku 1995 a patří mezi nejúspěšnější české autory. V roce 1995 získal první cenu za malbu v evropské soutěži SBC v Londýně, 1997 byl finalistou ceny Jindřicha Chalupeckého, v roce 2001 získal ocenění za 4. místo na Bienále současného umění v italské Florencii. Dílo Romana Franty je zastoupeno mimo jiné v Národní galerii v Praze, Galerii Chromosome v Berlíně, Zepter Foundation v NYC, v kutnohorské Galerii Felixe Jeneweina a v soukromých sbírkách v Čechách i zahraničí. Žije a pracuje v Praze.

kurátorka: Michaela Jermanová