Sam: Zátiší se lvem

Zátiší už z podstaty slova přivádí k určitému klidu. Název výstavy slouží jako návod k jejímu přiblížení. Po očistě umění od hmotných statků v podobě minimal artu a konceptualistů je přirozené, že asketické období vystřídala rehabilitace malby. Sochařství a keramická plastika konkrétně v českém prostředí na své napřímení a nabytí svobody, ke kterému může dojít právě díky odvedené práci konceptualistů, teprve čeká. Této skutečnosti se motiv výstavy dotýká, ale ne zcela přímo.

V první řadě pracuje Sam vždy s obyčejnými potřebami člověka. Zde je téma vyvolané běžnou touhou jednotlivce vlastnit fetišistické předměty s přesahem a reprezentovat své duševní směřování v určitých konzervách nesmrtelnosti. Zátiší s nimi úzce souvisí, od obrazů s tématem vanitas přes květinová zátiší po fotografie Josefa Sudka inspirované kompozicemi předmětů Josefa Navrátila. V této výstavě pojem zátiší přebírá roli umělého prostředí galerie, kam jsou sošky bytového typu přeneseny. Určuje jejich vzájemný vztah a příslušnost k jednotě z á t i š í, přestože každý z vystavených předmětů má úplně odlišný charakter.