Sirény mimo město / oheň na louce Bohuslava Reynka

Sirény, to je program o vnímání veřejného prostoru a umění ve městě, který pořádá zóna pro umění 8smička v souběhu se zkouškou Sirén, tedy první středu v měsíci. Témata Sirén se dotýkají života ve městě, kdy společně hledáme, jak město postupně měnit, diskutujeme spolu i s odborníky o tom, co dělá město městem, a jak v něm společně dosáhnout toho, aby bylo prostředí, které nás obklopuje, krásné.

První dva díly Sirén se letos věnovaly hledání humpoleckého stylu. Věnovali jsme se reklamním poutačům, výlohám, nápisům a orientaci a společně jsme se učili co je to vizuální styl města a z čeho se skládá. Prošli jsme město skrz naskrz, fotili jsme, diskutovali, hodnotili.

Třetí díl letošních Sirén výjimečně hostuje mimo město, jedeme na výlet do nedalekého Petrkova. Společně podnikneme cestu na místo, kde na louce (za mlýnem) nedaleko Žabince pásl ovce Bohuslav Reynek. Zde společně s umělcem založíme ohniště. Toto bude základem pro uměleckou instalaci Jana Šerýcha, která je jednou ze tří intervencí v krajině k výstavě Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny. Více o projektu uměleckých intervencí Okraje kraje (kurátor Dan Merta) najdete zde.

PRAKTICKÉ INFO:

Lokalita: Petrkov
Autor intervence: Jan Šerých
Název: Ohniště
GPS: 49.5697286 N, 15.5645767E

DOPRAVA:

vlakem 17.08 z Humpolce (příjezd 17.42 do Petrkova)

cesta 15 minut pěšky

18:00 – 19:00 oheň → ohniště

cesta 15 minut pěšky

19.29 odjezd z Petrkova (20.03 příjezd do Humpolce)

TEORETICKÉ INFO:

Východiskem konceptuální instalace Jana Šerýcha je grafika Bohuslava Reynka Odpočinek na útěku do Egypta z roku 1948, jejíž výjev je zasazen do reálného prostředí – na břeh potoka Žabince, kam Reynek od války chodíval pást ovce. Kolemjdoucí už ze silnice zahlédne pozůstatky ohniště, poblíž něhož je rozmístěn větší počet bílých, v krajině nepatřičných dřevěných židlí. Evokují snadno pocit hlediště, odkud sledujeme dávno proběhnuvší pohyb, chvatně opuštěné místo odpočinku. Autor sám vnímá svou instalaci jako nejasný mix autenticity a patosu pramenící z reynkovské aureoly a zároveň jako alternativní pohled na Bohuslava Reynka, spočívající mimo jiné v divákově introspekci.

JAN ŠERÝCH
1972

Patří mezi důležité představitele dnešní střední umělecké generace. Jeho práce s bohatou škálou výrazových prostředků, sahající od malby a kresby přes videoprojekci až k instalaci, navazují na konceptuální a geometrické tendence 2. pol. 20. století. Spojuje je s nimi především jejich formální skladba. Za zdánlivě racionální konstrukcí je však zpravidla skrytý silný emocionální náboj, motivovaný skepsí k možnosti komunikace v současném světě. V letech 1992-1999 studoval AVU v Praze. Později dostal stipendium na PROGR do Bernu (2005) a v ISCP v New Yorku (2008). V letech 1996-2002 byl členem skupiny Bezhlavý jezdec (spolu s Josefem Bolfem, Jánem Mančuškou, Tomášem Vaňkem). Od roku 2015 je asistentem na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vladimíra Skrepla.